Od čtvrtka 1. října platí strop marže paliv ve výši 2,50 koruny na litr a Ministerstvo financí začne každý pracovní den vyhlašovat maximální cenu na den následující. Nafta zároveň zlevní o 2,35 koruny na litr díky nižší spotřební dani. Pro řidiče je ale podstatnější jiné datum než čtvrtek: opatření má zatím platit jen do 31. října.
Jak se cena od čtvrtka počítá
Mechanismus je jednoduchý a dá se přepočítat i na papíře. Maximální cena se skládá ze dvou částí: z průměrné velkoobchodní ceny, kterou ministerstvo bere jako třídenní klouzavý průměr ze čtyř referenčních zdrojů, a z regulované marže prodejce nejvýš 2,50 koruny na litr. Součet těchto dvou čísel je strop, který ministerstvo vyhlásí vždy na následující den.
Druhé opatření míří jen na naftu. Spotřební daň u ní klesá z 9,95 na 8,011 koruny za litr, tedy na evropské minimum. Promíjí se 1,939 koruny, a protože se z daně počítá i DPH, konečné zlevnění dělá 2,35 koruny na litr. U benzinu zůstává spotřební daň beze změny, tomu tedy pomáhá pouze strop marže. Rozpočet na tom podle ministerstva prodělá zhruba 1,1 miliardy korun měsíčně.
O samotném principu jsme psali už koncem září v textu o tom, jak bude stát maximální ceny paliv stanovovat. Nové je teď hlavně to, že mechanismus má konkrétní start, ministerstvo zveřejnilo výpočet a k regulaci se přidala mimořádná daň pro rafinérie.
Co to znamená u pumpy
Klíčové je nezaměňovat strop s cenou. Vyhlášené číslo je maximum, pod které smí čerpací stanice jít, ale nemusí. Konkurence mezi pumpami tedy nekončí a levnější stanice budou dál levnější. Co se mění, je horní hranice: dosud ji neurčoval nikdo.
V penězích to pro naftaře vypadá takhle: 2,35 koruny na litr znamená na padesátilitrové nádrži úsporu zhruba 117 korun. Kdo jezdí benzinem, žádnou automatickou slevu nedostane – u něj záleží na tom, o kolik dosavadní marže prodejce strop přesahovala. Motoristé přitom mají co dohánět, pohonné hmoty byly podle srpnových dat meziročně dražší o 26,2 procenta, jak jsme rozebírali v textu o tom, proč každá domácnost cítí inflaci jinak.
Strop marže není totéž co strop ceny
Rozdíl se projeví, až se pohne burza. Strop marže drží pevně jen přirážku prodejce – když velkoobchodní cena poroste, poroste s ní i maximální cena u pumpy. Strop ceny by naproti tomu zastavil obojí, zato by při rostoucích nákupních cenách tlačil prodejce do ztráty. Česko volí první variantu, stejně jako Slovensko, kde vláda zastropovala marži na deseti centech za litr.
Regulace tedy neřeší příčinu drahých paliv, jen prodejní přirážku. Příčina leží jinde: Hormuzský průliv je zavřený osmý měsíc a Donald Trump odmítl íránskou nabídku na jeho otevření. Napjatá je i domácí strana. Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu varuje, že situace se zásobou paliv je už teď napjatá – a státní rezerva vydrží 85 a půl dne místo zákonem žádaných devadesáti.
Co bude po 31. říjnu
Tohle je věc, kterou si má řidič poznamenat. Obě opatření jsou schválená na jediný měsíc. Pokud je vláda neprodlouží, vrátí se spotřební daň z nafty zpět na 9,95 koruny a nafta o zmíněných 2,35 koruny na litr zase zdraží. Tankovat do zásoby těsně před koncem října ale smysl nedává o nic víc než jindy – palivo v kanystrech stárne a skladovat ho lze jen v omezeném množství.
Opozice namítá, že efekt vyprchá dřív. Podle Martina Kupky z ODS si rafinérie mimořádnou daň vykompenzuje na zvýšených cenách. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) oproti tomu uvádí, že cílem je držet ceny paliv na nejpříznivějších úrovních v Evropské unii.
Rafinérie zaplatí polovinu vyšší marže
Mimořádná sektorová daň dopadne na rafinérie v letech 2026 a 2027. Sazba činí 50 procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025 a týká se firem s ročním obratem nejméně dvě miliardy korun a tržbami z rafinace alespoň 50 milionů. Stát od ní čeká zhruba 5,5 miliardy korun z letošního rafinování. Rafinerská daň patřila mezi položky, které Schillerová jmenovala, když mluvila o tom, kterým daním se podle ní nebude možné vyhnout.
