Akcelerační zóny pro větrné elektrárny dostaly první soudní test. Zastupitelé Rýmařova na Bruntálsku se jednomyslně rozhodli podat správní žalobu proti třem zónám, které stát vymezil u Albrechtic, Jamartic a Zimního pole – vrtule by tam mohly mít 200 až 250 metrů. Podobnou žalobu chystá i Dětřichov nad Bystřicí. Pro obce i vlastníky pozemků je podstatná jedna věc: v akcelerační zóně se povolování zkracuje, takže na obranu je méně času než dřív.
Co akcelerační zóna vlastně znamená
Akcelerační zóny jsou státem vymezené oblasti, v nichž má výstavba větrných elektráren běžet ve zrychleném režimu. Smyslem je zkrátit povolování, které v Česku dlouho patřilo k nejdelším v Evropě. Prakticky to znamená, že v takové zóně se část posuzování zjednodušuje nebo přesouvá do obecné úrovně, protože vhodnost lokality stát posoudil už při jejím vymezení.
Pro obec z toho plyne zásadní rozdíl. Zatímco dřív se dala každá jednotlivá elektrárna zpochybnit v samostatném řízení, v akcelerační zóně je hlavní věcná debata o tom, jestli tam větrníky mají stát, už do velké míry uzavřená dřív. Proto Rýmařov nenapadá konkrétní stavbu, ale samotné vymezení zóny.
Tři zóny u Rýmařova a výška až 250 metrů
Stát navrhl v okolí Rýmařova tři zóny: u Albrechtic, u Jamartic a v lokalitě Zimní pole. Vrtule by v nich mohly dosahovat výšky 200 až 250 metrů. Pro srovnání, to je řádově výška nejvyšších budov v zemi, a v členitém terénu Nízkého Jeseníku jsou takové stavby vidět na desítky kilometrů.
Zastupitelé rozhodli o žalobě jednomyslně. Evžen Vaštík upozorňuje na zásah do krajinného charakteru Nízkého Jeseníku. Vedení města argumentuje i tím, že plánované obytné rozvojové plochy v blízkosti zón se stanou „téměř neprodejnými“, tedy že rozhodnutí státu mění hodnotu pozemků, se kterými město počítalo pro výstavbu bydlení. Starosta Luděk Šimko a jeho dětřichovský protějšek Jaroslav Vandas, oba nezávislí, shodně namítají, že vláda zóny schválila „bez nás“. Dětřichov nad Bystřicí chystá obdobnou žalobu.
Jak se může bránit obec
Cestou, kterou Rýmařov zvolil, je správní žaloba – tedy návrh, aby soud přezkoumal zákonnost samotného vymezení zóny. Obec při ní typicky namítá procesní vady, nedostatečné odůvodnění nebo to, že stát opomněl posoudit dopady na krajinu a na její rozvojové plány. Výsledkem není rozhodnutí o tom, jestli je vítr dobrý nebo špatný zdroj, ale o tom, jestli stát postupoval podle zákona.
Vedle toho zůstávají obcím nástroje územního plánování, byť v zóně oslabené, a účastenství v následných povolovacích řízeních ke konkrétním stavbám. Klíčové je nepropásnout lhůty, protože ve zrychleném režimu jsou kratší.
Co může udělat vlastník pozemku
Vlastník pozemku v zóně nebo v jejím okolí se jí nedostane jen tím, že s ní nesouhlasí – vymezení zóny samo o sobě nikoho nenutí pozemek prodat nebo pronajmout. Bez souhlasu vlastníka na pozemku elektrárna nevznikne. Kdo naopak dostane nabídku na nájem, měl by si nechat zkontrolovat dobu trvání smlouvy, podmínky pro přístupovou cestu a to, kdo platí odstranění stavby na konci životnosti.
Sousedům se týká spíš ochrana před hlukem a stroboskopickým efektem, což se řeší v povolovacím řízení ke konkrétní stavbě, ne ve sporu o zónu. Právě proto obě roviny běží vedle sebe.
Spor, který má hlubší kořeny
Rýmařovská žaloba je pokračováním debaty, která se u nás vede několik let. Sněmovna už dřív schválila zákon zkracující povolování obnovitelných zdrojů na nejvýš dva roky a rušící povinnost posuzovat vliv stavby na životní prostředí, což je právní základ celého zrychleného režimu. Argumenty odpůrců i zastánců jsou přehledně vedle sebe v textu o tom, proč podle kritiků obří vrtule v české kotlině ekonomicky nefungují, a v polemice o systémových nákladech větrné energetiky. Širší kontext, v němž se o zdroje rozhoduje, popisuje i text o varováních před energetickým kolapsem po odstavení uhelných elektráren.
Jak soud rozhodne, se zatím říct nedá. Podstatné je, že rozhodnutí bude mít dopad i mimo Bruntálsko: pokud soud vymezení zón přezkoumá věcně, dostanou ostatní obce vodítko, co se vlastně dá napadnout.
Zdroj: www.irozhlas.cz
