Zvýšení daní se podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nebude možné vyhnout. V nedělní debatě 27. září jmenovala spotřební daň, rafinerskou daň, zdanění investičních bytů a zdanění návykových látek typu kratomu, nikotinových sáčků nebo výrobků s HHC. Praktická otázka pro čtenáře je jiná než ta politická: čeho se to v peněžence dotkne, kolik která varianta státu vynese a čeho se vláda naopak dotknout nechce.
Dvacet miliard, z toho polovina z daní
Klíčové číslo, které Schillerová uvedla, je dvacet miliard korun. Tolik má dohromady přinést kombinace vyšších příjmů a nižších výdajů, přičemž asi polovina má přijít z daní. Na daňové straně se tedy hledá zhruba deset miliard korun.
To je podstatné pro poměry, které se v debatě často ztrácejí. Jediný procentní bod daně z přidané hodnoty by podle ministryně vynesl 24 miliard korun, tedy víc než celý ohlášený balíček. Schillerová označila DPH za „lákavou“, současně ale patří mezi daně, jejichž zvýšení se propíše do ceny téměř všeho, co člověk koupí. Právě z tohoto poměru je vidět, proč se vláda pouští spíš do řady menších daní: jejich politická cena je nižší, ale žádná z nich sama rozpočet nespraví.
Co je na stole konkrétně
Spotřební daň je první jmenovaná. Zatíží konkrétní zboží, typicky alkohol, tabák a pohonné hmoty, a projeví se přímo v ceně na regálu nebo u pumpy. Jde o daň, se kterou vláda pracuje opakovaně v obou směrech – letos ji u nafty naopak snižovala, jak popisuje text o tom, jak vláda rozhodovala o spotřební dani z nafty, stropech i rozpočtu.
Rafinerská daň má dopadnout na zpracovatele ropy, tedy na firmy, ne přímo na domácnosti. Praktický dopad se ale může projevit nepřímo v ceně paliv, pokud ji zpracovatelé přenesou dál.
Zdanění návykových a škodlivých látek je nejkonkrétnější položka. Schillerová jmenovala kratom, nikotinové sáčky a výrobky s HHC. Vláda tuto cestu už jednou prošla: u kratomu schválila novelu, která ho zdražuje vyšší DPH i novou spotřební daní a omezuje prodej na osoby od 21 let. Konkrétní sazby u nikotinových sáčků a HHC ministryně neuvedla.
Investiční byty a hranice podle nemovitostní daně
Nejvíc otázek vzbuzuje zdanění investičních bytů. Schillerová uvedla, že hranice, od které by se vyšší daň uplatnila, by se odvíjela od celkové sumy, kterou vlastník platí na nemovitostní dani. To je důležitý technický detail: rozhodovat by nemusel počet bytů, ale celková hodnota nemovitostního portfolia v daňovém základu.
Pro běžného vlastníka jednoho bytu nebo domu by taková konstrukce znamenala, že se ho opatření nedotkne. Konkrétní hranici ani sazbu ale ministryně nesdělila, takže zatím nejde spočítat, kolik by kdo platil. Bez toho čísla se nedá říct ani to, kolik by daň státu přinesla.
Čeho se vláda dotknout nechce
Schillerová výslovně odmítla návrat k superhrubé mzdě, kterou Česko zrušilo v roce 2021. To je odpověď na otázku, která se v debatách o rozpočtu opakuje: zdanění příjmů zaměstnanců se podle ministryně měnit nemá. Nejmenovala ani zvýšení daně z příjmu fyzických osob.
Opozice plán kritizuje z opačného konce. Zbyněk Stanjura (ODS) namítá, že jednotlivá opatření přinesou malé částky a neřeší strukturální schodek, tedy tu část deficitu, která nezmizí ani v dobrých letech. Spor tak není o tom, jestli se má šetřit, ale o tom, jestli desítka miliard z drobných daní na problém stačí.
Kdy se to bude rozhodovat
Zatím jde o vyjádření ministryně v televizní debatě, nikoli o schválené zákony. Každá z jmenovaných daní vyžaduje vlastní novelu, která musí projít Sněmovnou i Senátem. Celý balíček navíc visí na politické situaci: Sněmovna hlasuje o nedůvěře vládě Andreje Babiše a v pozadí stojí právě rozpočet na rok 2027. Na výdajové straně už je přitom část rozhodnutí hotová – například valorizace důchodů na rok 2027 s průměrným zvýšením o 304 koruny.
Pro čtenáře z toho plyne jedna praktická rada: dokud nejsou známé sazby, nemá smysl přepočítávat domácí rozpočet. Sledovat se vyplatí spotřební daně, protože ty se v ceně projeví nejrychleji a bez ohlášení.
Zdroj: www.ceskenoviny.cz
