Celostátní referendum by mohlo vyvolat 300 tisíc lidí svými podpisy. Vláda takový návrh ústavního zákona schválila v pondělí 9. listopadu a poslala ho Sněmovně. Hlasovat by nešlo o členství v Evropské unii ani v NATO. Zákon ale zatím nemá potřebnou většinu a podle návrhu by začal platit nejdřív v roce 2028.
Kdo by referendum vyvolal
Návrh na tiskové konferenci hájil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO). Referendum by podle návrhu šlo vyvolat dvěma způsoby: buď peticí občanů s 300 tisíci podpisy, nebo rozhodnutím Parlamentu, pokud by s tím souhlasily obě komory. Server Echo24 k tomu dodává, že při rozhodnutí komor by stačila běžná většina.
Pro čtenáře je podstatné, že se zatím nemění nic. Jde o ústavní zákon, který musí projít Sněmovnou i Senátem. Teprve potom by k němu vznikl prováděcí zákon s podrobnostmi, tedy například s pravidly pro ověřování údajů v petici, pro kampaň a pro soudní přezkum. Právě kvůli času na tento prováděcí zákon je účinnost odložená.
Kdy by byl výsledek platný
Podmínkou závaznosti má být podpora alespoň 35 procent. Zdroje se ale rozcházejí v tom, z čeho se procento počítá. Servery E15, Deník a Radio Prague International píší o 35 procentech oprávněných hlasujících. Echo24 naopak uvádí 35 procent všech oprávněných voličů, což podle tohoto serveru Tejc vyčíslil na více než 2,8 milionu lidí. Rozdíl je zásadní: v druhém případě by nadpoloviční většina hlasujících k závaznosti nestačila.
O čem by se hlasovat nesmělo
Výčet zakázaných témat se v jednotlivých zprávách mírně liší. E15, Deník a Radio Prague International shodně uvádějí změny ústavního pořádku, členství v Evropské unii, členství v NATO a otázky obrany a bezpečnosti státu. Echo24 ve svém výčtu zmiňuje navíc daně, obranu naopak neuvádí. Podle Echa24 lze podobu výjimek ještě změnit při projednávání ve Sněmovně.
Hlasovat by se naopak podle Echa24 dalo o otázkách vnitřní i zahraniční politiky. Tentýž server uvádí, že výsledek by musela respektovat vláda, parlament i prezident. Ostatní tři zdroje tuto formulaci nepoužívají, takže ji bude nutné ověřit až v samotném textu návrhu.
Proč zákon nemusí projít
Ústavní zákon potřebuje ve Sněmovně třípětinovou většinu všech poslanců, tedy 120 hlasů, a v Senátu třípětinovou většinu přítomných senátorů. Koalice ANO, SPD a Motoristů má 107 poslanců, podle E15 jí tak chybí 13 hlasů. Jak to vypadá v Senátu, zdroje neuvádějí.
Opoziční ODS je proti. Její předseda Martin Kupka podle E15 namítá, že u referend by hrál větší roli marketing a že všelidové hlasování jde proti principům zastupitelské demokracie. Pro návrh je naopak podle Deníku hnutí SPD, pro které je všelidové hlasování dlouhodobou prioritou.
Od kdy by to platilo
Návrh podle E15 a Deníku počítá s účinností „první den druhého kalendářního roku po jeho vyhlášení“. Tejc dříve cílil nejpozději na 1. leden 2028, SPD žádalo nejpozději od roku 2027. Konkrétní datum tedy závisí na tom, kdy a zda zákon projde.
Místní referenda přitom v Česku fungují už dnes. Na konci října například Břidličná v místním hlasování odmítla větrné elektrárny. Jak hlasování vypadá jinde, jsme popsali u referenda v kanadské Albertě o odtržení. Že schválení vládou samo o sobě nic nezaručuje, ukazuje i jednorázový příspěvek 2 000 korun k důchodu nebo odložené hlasování o dražší podzemní vodě.
Zdroj: www.e15.cz, www.echo24.cz, www.denik.cz
