Referendum v Albertě o odtržení od Kanady skončilo, sčítání ale potrvá. Voliči v kanadské provincii v pondělí 19. října rozhodovali, jestli má jejich vláda zahájit cestu k závaznému hlasování o samostatnosti. Hlasy se počítají ručně a neoficiální výsledky se čekají do 48 hodin. Pro Českou republiku je to vzdálená věc, pro trh s ropou ne: Alberta loni vyvezla surovou ropu za 142 miliard kanadských dolarů.
O čem se přesně hlasovalo
Otázka nebyla jednoduché ano, nebo ne. Voliči vybírali mezi tím, zda má Alberta zůstat kanadskou provincií, nebo zda má provinční vláda zahájit právní proces, který kanadská ústava vyžaduje pro závazné referendum o odtržení. Samotné pondělní hlasování je tedy nezávazné a k zahájení dalšího kroku by stačila prostá většina. Otázka byla jednou z deseti, na které Albertané na hlasovacím lístku odpovídali.
Předčasně nebo poštou hlasovalo podle ČT24 přes 450 tisíc lidí. V den hlasování se podle kanadských médií CTV a CP24 na více než stovce volebních místností začalo pozdě, takže některé zůstaly otevřené déle a první výsledky se posunuly. Ještě v noci na úterý středoevropského času nebyla k otázce odtržení podle CBC zveřejněná žádná čísla.
Co říkají průzkumy
Průzkumy před hlasováním dávaly jasnou převahu příznivcům setrvání v Kanadě, liší se ale v tom, jak silní jsou separatisté. Podle ČT24 by pro další krok k odtržení hlasovala zhruba pětina až čtvrtina Albertanů. Institut Angus Reid v průzkumu z 13. až 15. října naměřil 66 procent pro setrvání a 34 procent pro závazné referendum. Vyšší podporu má odtržení mezi mladými, konzervativci a obyvateli venkova. Premiér Mark Carney před hlasováním varoval, že rozhodnout může volební účast.
Ani jasné vítězství zastánců Kanady ale debatu nejspíš neukončí. Podle stejného průzkumu Angus Reid 62 procent Albertanů souhlasí s tím, že separatistické hnutí v provincii nikdy neskončí.
Proč jde hlavně o ropu
Surová ropa byla v roce 2025 nejvýnosnější kanadskou komoditou a většina z ní míří do amerických rafinerií. Alberta má nejvyšší HDP na obyvatele v zemi a do federálního systému každoročně odvádí miliardy, vyrovnávací platby ale od roku 1965 nedostala. Separatisté jako Mitch Sylvestre vyčítají liberální vládě v Ottawě, že chce ropný průmysl utlumit. Napětí s Washingtonem kvůli obchodní roztržce Trumpa s Kanadou přitom ukazuje, jak závislý je kanadský export na jediném odběrateli.
Kolik by odtržení stálo
Odhady se výrazně rozcházejí. Premiérka Danielle Smithová, která sama podporuje setrvání v Kanadě, vyčíslila přechodné náklady na 283 miliard amerických dolarů, tedy asi 6,12 bilionu korun, plus ztráty na investicích a obchodu. Vládní zpráva ze začátku října počítá s 50 až 170 miliardami kanadských dolarů za pět let. Ekonom Trevor Tombe z Calgary odhaduje roční pokles HDP o 62 miliard kanadských dolarů a ztrátu 175 tisíc pracovních míst.
Carney referendum přirovnal k brexitu, po kterém podle Bank of England přišla britská ekonomika zhruba o šest procent. Kanada přitom v posledních měsících hledá partnery jinde, Brusel jí letos nabídl přidružené členství v Evropské unii.
Co bude dál
Cestu k referendu otevřela loni občanská petice, o které i117.cz psal, když Smithová slíbila hlasování o odtržení v roce 2026. I kdyby separatisté uspěli, jednostranné odtržení kanadské právo neumožňuje. Po québeckém referendu z roku 1995, kdy setrvání vyhrálo těsně 50,58 ku 49,22 procenta, přijala Kanada zákon, který vyžaduje jasnou otázku, jasnou většinu a dohled Dolní sněmovny. Odtržení by navíc potřebovalo ústavní dodatek vyjednaný mezi vládami.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, www.cbc.ca, angusreid.org
