Přidružené členství Kanady v Evropské unii navrhl poprvé oficiálně Brusel, i když smlouvy EU takový status neznají. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středečním projevu o stavu Unie řekla, že chce Kanadě otevřít dveře k tomu, aby se stala prvním přidruženým členem EU, a kanadský premiér Mark Carney to ve čtvrtek v Evropském parlamentu uvítal. Americký prezident Donald Trump plán označil za směšný a pohrozil Evropě masivními cly.
Von der Leyenová ve Štrasburku uvedla, že by ráda usilovala o otevření dveří k tomu, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem EU. Partnerství má podle ní stát hlavně na energetice, kritických surovinách, obraně a technologiích. „Toto není partnerství proti nikomu jinému, ale pro naši společnou sílu,“ řekla. Podle ČT24 většina sálu reagovala potleskem. Kanadu označila za zásadního obchodního partnera, který se na svět dívá podobně jako Evropa: „Na svět se díváme stejnýma očima: od umělé inteligence po změnu klimatu, od Arktidy po geopolitiku.“
Konkrétně slíbila technologické spojenectví, propojení obranných průmyslových základen obou stran a společné projekty v Arktidě. Kanadu zároveň zařadila vedle Velké Británie, Ukrajiny a Norska mezi nečlenské země, s nimiž chce Unie koordinovat bezpečnost v novém politickém formátu.
Trump: Pokud jde o zlý úmysl, uvalíme masivní cla
Trump na dotaz novinářů reagoval slovy „Myslím, že je to k smíchu“. Dodal: „Pokud to udělají a pokud to budu považovat za akt nepřátelství, uvalím značná cla nebo přeruším s Evropou obchod u mnoha věcí.“ Rozhodovat má podle něj úmysl Evropanů: „Pokud se jedná o dobrý úmysl, pak je to v pořádku. Pokud se jedná o zlý úmysl, uvalíme na Evropu velmi masivní cla, je to možnost.“ Kanadu podle agentury AP nazval příšerným obchodním partnerem. Ottawa a Washington spolu vedou obchodní válku, do Spojených států přitom podle ČTK míří zhruba 70 procent kanadského vývozu.
Carney odpověděl o den později z řečniště Evropského parlamentu. „Kanada a Evropa jsou obě silné. Ale Kanada a Evropa jsou silnější společně,“ prohlásil. Nejde podle něj o třetí mocenský blok, který by konkuroval USA a Číně. „Neusilujeme o moc, abychom ovládali druhé. Naopak, chceme získat odolnost, aby nikdo nezískal kontrolu nad naším volným trhem,“ uvedl. Novinářům pak vzkázal: „Nikdo ale nebude Kanadě diktovat, s kým má uzavírat partnerství.“ Jako oblasti spolupráce jmenoval obranu, umělou inteligenci, energetickou bezpečnost, platební systémy, vesmírné programy a studentské výměny. Kanada má podle něj zásoby 34 důležitých nerostů, desítka z nich je ceněná v technologiích pro čistou energetiku.
Status, který ve smlouvách EU neexistuje
Co přidružené členství znamená, zatím nikdo nevysvětlil. Podle agentury Reuters zakládající smlouvy EU takový status neupravují, jeho zavedení by bylo bezprecedentní a právně složité a vyžadovalo by jednomyslný souhlas všech 27 členských států. Ty se o návrhu podle serveru Politico dozvěděly až z projevu. „Nikdo doopravdy neví, co to znamená,“ citoval Politico jednoho z diplomatů. Jiný podle ČTK řekl: „K Ottawě chováme jen vřelé pocity, ale potřebujeme znát podrobnosti.“ Podobný nápad zazněl letos v květnu z Německa ve vztahu k Ukrajině, sama Ukrajina ho ale považovala za nespravedlivý, protože by neměla hlasovací právo.
Kanadu a Unii už dnes spojuje obchodní dohoda CETA, která prozatímně platí od roku 2017 a odstraňuje většinu cel, několik zemí EU ji však dosud neratifikovalo. Vzájemný obchod loni podle ČTK dosáhl 178,6 miliardy kanadských dolarů, tedy zhruba 2,7 bilionu korun. Podrobnosti přidruženého členství Brusel ani Ottawa nezveřejnily, mluvit o nich mají lídři obou stran na summitu v Montrealu na konci října.
