Poplatek za podzemní vodu má vzrůst ze dvou na sedm korun za metr krychlový. Sněmovna o návrhu minulý týden nehlasovala a odložila ho na příští řádné zasedání, zatím tedy neplatí nic. Poplatek navíc neodvádí domácnost, ale ten, kdo má povolení k odběru, u veřejných vodovodů vodárna. Lidé by zdražení poznali až na vodném a jen tam, kde se pitná voda čerpá z podzemí. Podle České televize by šlo zhruba o sto korun ročně na domácnost, jiné propočty se dostávají výš.
Co se má změnit a od kdy
Sazba poplatku za odběr podzemní vody pro zásobování pitnou vodou je dnes dvě koruny za metr krychlový a od roku 2001 se nezměnila. Pozměňovací návrh poslance Karla Turečka (ANO) ji chce zvednout na sedm korun a zároveň sjednotit s ostatními odběry, kde se platí tři koruny. Návrh je přílepkem k novele zákona o rostlinolékařské péči, tedy k předloze, která s vodou nesouvisí. Počítá se s účinností od 1. dubna 2027. O samotném záměru jsme psali, když se objevil: kraje se tehdy bály o peníze, které z poplatku dostávají.
Zemědělský výbor Sněmovny návrh podpořil. Ke schválení ale zatím nedošlo. Schůze, která běžela od poloviny října, skončila 6. listopadu, aniž by se o poplatku hlasovalo, podle ČTK pátečnímu jednání zabránil výpadek elektřiny. Hlasování se přesunulo na příští řádné zasedání, přesný termín zatím oznámený není. Koaliční Motoristé navíc návrh zpochybňují a chtějí ho znovu otevřít na koaliční radě s ANO a SPD.
Kdo poplatek platí
Tohle je při čtení zpráv nejčastější nedorozumění. Podle § 88 vodního zákona je poplatníkem ten, kdo má povolení k odběru podzemní vody, tedy u veřejných vodovodů vodárenská společnost. Domácnost nedostane žádnou složenku navíc. Zdražení by se jí dotklo jen nepřímo, pokud vodárna vyšší náklad promítne do vodného, podobně jako se do ceny vody promítla třeba oprava potrubí v Karlových Varech, kde kvůli tomu podražily i lázeňské pobyty.
Majitelů vlastní studny se změna nedotkne. Poplatek se platí až od odběru nad 6 000 metrů krychlových ročně nebo 500 metrů krychlových měsíčně, a domácnost je od těchto limitů o tři řády níž. Právě z tohoto limitu plyne i často citovaná hranice „obcí do dvou set obyvatel“: menší obec se do zpoplatněného objemu zpravidla nevejde. Pozměňovací návrh limit nemění, zavádí ale sčítání odběrných míst jednoho odběratele z jednoho zdroje na území jedné obce.
Kolik by to udělalo na účtu
Tady se propočty rozcházejí a je poctivé to přiznat. Česká televize uvádí zhruba sto korun ročně na domácnost. Server Měšec počítá při spotřebě 120 metrů krychlových zhruba se šesti sty korunami, opozice podle ČTK mluvila o pěti stech korunách. Rozdíly plynou z toho, kolik vody se počítá a zda se vůbec zohlední, že z podzemních zdrojů pochází podle Státního zdravotního ústavu necelá polovina vyrobené pitné vody, zbytek je z povrchových.
Pro vlastní odhad pomůže jedno číslo: průměrná spotřeba v českých domácnostech je podle SOVAK zhruba 87 litrů na osobu a den, tedy asi 32 metrů krychlových za rok. Pětikorunové navýšení by při plném promítnutí a čistě podzemním zdroji znamenalo necelých 160 korun na osobu ročně, u domácnosti napojené na povrchovou vodu nic. Průměrná cena vodného a stočného přitom loni byla 151 korun za metr krychlový.
Spor není jen o cenu vody
Druhá linie sporu vede přes to, kam peníze půjdou. Dnes se výnos dělí napůl mezi kraje a Státní fond životního prostředí. Nově by podle ČT24 šla do fondu jedna koruna ze sedmi a zbytek do rozpočtu ministerstva zemědělství, kraje by nedostaly přímo nic. Liberecký kraj mluví o výpadku kolem sedmdesáti milionů ročně; zemědělský výbor usnesením zavázal ministerstvo, aby krajům zhruba 380 milionů vrátilo přes programy a podpory. Rozpočet ministerstva na příští rok už se dvěma miliardami z poplatku počítá.
Kritika míří i na způsob podání. Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) podle webu Vodárenství postup označil za krok, který „nese znaky jisté arogance moci“, a vadí mu, že k návrhu chybí dopadová analýza. Předkladatel Tureček naopak argumentuje tím, že jde o srovnání ceny podzemní a povrchové vody; surová povrchová voda dnes podle ČT24 stojí 5,3 až 9,1 koruny za metr krychlový podle povodí.
Co dělat teď
Prakticky nic. Dokud Sněmovna nerozhodne, zůstávají sazby i rozdělení výnosu beze změny a vodné se kvůli tomuto návrhu nezvedne. Kdo chce mít jistotu, odkud jeho voda teče, najde zdroj ve zprávě o kvalitě pitné vody, kterou provozovatel vodovodu zveřejňuje. A pokud návrh projde, projeví se v kalkulaci vodného až pro rok 2028, protože ceny se schvalují dopředu.
