Poplatek za odběr podzemní vody se má poprvé od roku 2001 zvýšit, a to ze dvou korun na sedm korun za metr krychlový. Navrhuje to poslanec ANO Karel Tureček v pozměňovacím návrhu k novele zákona o rostlinolékařské péči. Většinu vybraných peněz by nově dostávalo ministerstvo zemědělství, kraje by o svůj podíl přišly. Sněmovna o návrhu ještě nerozhodla.
Co se má změnit
Za podzemní vodu se dnes platí výrazně méně než za povrchovou. Ceny za odběr povrchové vody určují jednotlivé podniky Povodí a podle zdůvodnění návrhu se pohybují od 5,3 koruny za kubík v Povodí Vltavy po více než devět korun v Povodí Moravy. Tureček píše, že tento rozdíl vede odběratele k tomu, aby čerpali hlavně podzemní vodu, kterou je přitom potřeba víc chránit.
Podobnou změnu dlouhodobě navrhují vodohospodářští odborníci. V roce 2016 s ní přišel tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec, vláda ji ale nakonec stáhla.
Koho se to týká
Výjimka pro malé odběratele zůstává. Domácnosti se studnou a malé obce poplatek neplatí, pokud odeberou nejvýš 6 000 metrů krychlových za rok nebo 500 kubíků za měsíc. Poplatek platí hlavně vodárny a firmy, a ty ho mohou promítnout do ceny vody. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) by to domácnosti mohlo stát zhruba 600 až 1 200 korun ročně navíc.
Kam mají jít peníze
Dnes se výnos dělí napůl mezi kraje a Státní fond životního prostředí. Podle návrhu by šest sedmin dostalo ministerstvo zemědělství a zbytek fond. Rozpočet na příští rok podle ČTK počítá s tím, že ministerstvu poplatek přinese o dvě miliardy korun víc.
Proti je Asociace krajů. „Poplatky za odběr podzemních vod kraje využívají na financování vodohospodářské infrastruktury, která je dlouhodobě podfinancovaná,“ řekl iDNES.cz její předseda Radim Holiš. Hnutí DUHA upozorňuje, že krajům budou chybět peníze na čistírny odpadních vod a nové vodovody. Ministr zemědělství Martin Šebestyán se zvýšením souhlasí.
Odbory zvýšení podporují a chtějí, aby se peníze projevily v lepší péči o vodní zdroje a ve mzdách v podnicích Povodí. Hospodářská komora a opoziční lidovci naopak kritizují, že změna přichází jako přílepek k nesouvisejícímu zákonu bez řádného připomínkového řízení.
Zdroj: www.idnes.cz, www.energy-hub.cz (ČTK)
