Zrušení městských obvodů v Ústí nad Labem chystá vítězná koalice Jedno Ústí. Konec by se týkal všech čtyř: Střekova, Neštěmic, Severní Terasy i obvodu Ústí-město. Od kdy, zatím nikdo neví. Zastupitelstvo musí nejdřív schválit čtyři usnesení a potom nový statut města. Kolik se tím ušetří, koalice zatím nespočítala. Starostové obvodů se brání a chystají referendum.
Co se teď mění a co zatím ne
Pro obyvatele se zatím nemění nic. Obvody dál fungují a o jejich konci musí rozhodnout městské zastupitelstvo, které se po volbách ještě nesešlo a termín jeho jednání není známý. Do ustavujícího zasedání vede město dosavadní vedení s omezenými pravomocemi. Podle lídra koalice Tomáše Vohryzky (nestr.), který by se měl stát primátorem, zastupitelé nejprve schválí čtyři samostatná usnesení. Ta jen uloží úředníkům magistrátu připravit další postup. Obvody by definitivně zrušil až nový statut města.
Usnesení jsou podle Vohryzky „jenom“ záměr. Po nich poběží lhůty na podpisy, petice a referendum. Konkrétní datum koalice nestanovila a podle Vohryzky „není vyloučené žádné datum“. Záměr nazývá sjednocením Ústí.
Kolik peněz to městu ušetří, není známo. Vohryzka podle ČT24 řekl, že výpočty ještě probíhají a úspory jsou jen „bonus“. Hlavním cílem má být efektivnější město a dostupnější služby. Nezávisle na obvodech chce koalice přeorganizovat odbory magistrátu, víc digitalizovat a jasněji rozdělit odpovědnost.
Co obvody dělají
Zákon o obcích dovoluje statutárním městům rozdělit území na městské obvody s vlastními orgány samosprávy, tedy s vlastním zastupitelstvem a starostou. Co přesně obvody dělají, určuje statut města. V Ústí podle končícího starosty Střekova Pavla Peterky (ANO) obvod pořádá kulturní akce, stará se o zeleň a rozhoduje o opravách chodníků. Jak by se tyto služby po zrušení obvodů přerozdělily, koalice zatím nepopsala. Starostka Neštěmic Yveta Tomková (Vaše Ústí) Deníku řekla: „Úřední agenda nezmizí, lidé budou dál potřebovat vyřizovat své záležitosti a ulice se samy neuklidí.“
Obvody má v Česku řada z 27 statutárních měst, například Brno, Ostrava, Plzeň a Pardubice. Hradec Králové a České Budějovice je nemají. Deník připomněl analýzu ministerstva vnitra z roku 2018: samospráva v rozdělených městech vychází na obyvatele zhruba o třetinu dráž. Pardubice podle ní ročně platily oproti Hradci o 10,3 milionu korun víc na zastupitele a o 51,8 milionu víc na mzdy úředníků. O zrušení obvodů se v minulosti mluvilo i v Pardubicích, kde po volbách vzniká nová koalice.
Kdo je proti
Tomková, která v Neštěmicích volby znovu vyhrála, bude sbírat podpisy pro vyhlášení referenda. Záměr označila za podvod na voliče. „Neštěmice nedám!“ řekla Deníku. Obvod má podle ní asi 21 tisíc obyvatel. Podobně chce postupovat hnutí Za lepší Střekov, které chystá takzvané obranné referendum. Podle něj by na podání návrhu mělo 30 dnů od zveřejnění usnesení zastupitelstva.
Starosta Severní Terasy Jaroslav Šimanovský (ANO) mluví o rozhodnutí „o nás bez nás“. Vadí mu, že Jedno Ústí záměr před volbami neavizovalo. Peterka to popsal jako šok. Michal Mohr ze SPD a Motoristů považuje rušení za „úplně mimo mísu“. Opatrnější je Radim Bzura (ODS) ze Spolu pro Ústí. Podle něj se všichni shodnou, že současný model nevyhovuje, jeho kandidátka navrhovala obvody buď posílit, nebo je zrušit. Místní referendum lidé v Česku už využili například v Božím Daru, kde odmítli výstavbu v lokalitě Ryžovna.
Síly v zastupitelstvu jsou rozdělené jasně. Jedno Ústí složené ze sedmi stran a hnutí získalo 51,25 procenta hlasů a 22 ze 37 mandátů. ANO má šest zastupitelů, Vaše Ústí čtyři, Spolu tři a SPD dva. Koalice má většinu i v obvodech Střekov a město. Ještě 19. října přitom Vohryzka Českému rozhlasu říkal, že nic není rozhodnuto a zrušení je jen jedna z variant. Každý obvod má zatím vlastního starostu. Kolik uvolnění starostové po volbách berou, ukazuje přehled odměn starostů podle velikosti obce.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, ustecky.denik.cz, sever.rozhlas.cz


