Koruna v ústavě má podporu vlády. Kabinet v pondělí 26. října podpořil návrh poslanců Motoristů a SPD, podle kterého by změna měny vyžadovala tři pětiny všech poslanců a tři pětiny přítomných senátorů. Lidé u pokladny nic nepoznají, novela ale musí nejdřív projít Sněmovnou a Senátem, kde na ni koalice sama hlasy nemá.
Pod návrhem jsou podepsáni Boris Šťastný, Filip Turek a předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka, za SPD předseda Sněmovny Tomio Okamura. Zákonodárci by do ústavy vepsali, že měnou České republiky je česká koruna. Záměr chránit korunu na ústavní úrovni má vláda i ve svém programovém prohlášení. Podle ČTK přitom vládní legislativci doporučovali zaujmout k novele neutrální stanovisko, kabinet ji nakonec podpořil.
Co se změní pro lidi
V peněženkách zatím nic. Koruna platí dál stejně jako dosud a návrh nepřináší žádnou změnu cen, mezd ani úspor. Měnovou politiku dál dělá Česká národní banka, která o úrokových sazbách rozhoduje znovu 5. listopadu. Novela by se projevila až ve chvíli, kdy by některá budoucí vláda chtěla korunu nahradit eurem. Pak by k tomu nestačila běžná většina, ale stejná podpora, jakou potřebuje změna ústavy.
S korunou souvisí i hotovost. Vláda podle ČTK a Newstreamu plánuje předložit příští rok vlastní návrh, který má zahrnovat právo držet a používat hotovost. Zatím jde jen o záměr, text takového návrhu neexistuje. Hotovost se mezitím řeší i jinde: od ledna se podnikatelům vrací evidence tržeb, která pokryje hotovost i platby kartou.
Závazek k euru trvá
Česko se k přijetí eura zavázalo přístupovou smlouvou k Evropské unii, kterou občané schválili v referendu v roce 2003. Termín smlouva nestanoví. Navrhovatelé tvrdí, že novela vstup do eurozóny nezakazuje a neříká, že Česko euro nepřijme, proto ji považují za slučitelnou s evropským právem. Sami ale připouštějí, že lze namítat rozpor se zásadou loajální spolupráce a s judikaturou Soudního dvora EU. Úplně se závazku zbavit by se podle vládních legislativců dalo jen změnou základních smluv EU.
Evropská komise letos uvedla, že Česko plní tři ze čtyř kritérií pro vstup do eurozóny: cenovou stabilitu, dlouhodobé úrokové sazby a stav veřejných financí, do kterého se počítá i výše státního dluhu. Nesplňuje stabilitu směnného kurzu. Premiér Andrej Babiš v květnu oznámil, že vláda přestane zpracovávat pravidelnou zprávu o připravenosti na euro.
Co musí přijít, aby novela platila
Ústavní zákon musí ve Sněmovně podpořit nejméně 120 z 200 poslanců a v Senátu tři pětiny přítomných senátorů. Koalice ANO, SPD a Motoristů má ve Sněmovně 108 mandátů, což se ukázalo i při zářijovém hlasování o nedůvěře. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) podle ČTK označila návrh za silné politické gesto a uvedla, že koalice nebude navrhovat vstup do eurozóny. Chybějících dvanáct hlasů by podle ní mohla dodat ODS. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) koncem září pro Aktuálně.cz řekl, že schválení v obou komorách v tu chvíli nepovažuje za pravděpodobné.
Opozice je v otázce eura rozdělená. ODS proti jeho přijetí dlouhodobě vystupuje, podle ČTK se o tom ale uvnitř strany diskutuje. STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09 jsou podle Aktuálně.cz pro euro. Macinka řekl, že přechod na euro by měl mít velmi silný mandát a souhlasit by s ním měla drtivá většina společnosti. Schillerová dodala, že při projednávání se ukáže, kdo je kdo.
Zdroj: www.ceskenoviny.cz, www.newstream.cz, zpravy.aktualne.cz
