Naděje dožití v 65 letech je u žen 20,8 roku a u mužů 17,1 roku, vyplývá z dat Českého statistického úřadu za rok 2025. Ve zdraví z toho ale senioři prožijí jen kolem osmi let. Statistici zároveň popsali, jak lidé v důchodu skutečně žijí: téměř čtvrtinu všech domácností důchodců tvoří žena starší 75 let, která bydlí sama. Dvě třetiny z nich mají potíže s chůzí a pro víc než čtvrtinu jsou velkou zátěží výdaje za léky.
Kolik let zbývá po pětašedesátce
Čísla zveřejnil ČSÚ v říjnovém vydání magazínu Statistika & My. Proti roku 2024 se naděje dožití v 65 letech skoro nezměnila, u mužů vzrostla o 0,14 roku, u žen o 0,01 roku. Za dvacet let ale přibyly téměř tři roky: od roku 2005 o 2,7 roku u mužů a o 2,9 roku u žen. Kdo se dožije osmdesátky, má před sebou v průměru ještě 7,8 roku (muži), respektive 9,4 roku (ženy).
Hodně záleží na tom, kde člověk žije. Nejdéle se po pětašedesátce žije v Praze (muži 18,3 roku, ženy 21,8 roku), nejkratší naději dožití má Ústecký kraj s 15,7 a 19,3 roku. Na dalších nejnižších místech jsou Karlovarský a Moravskoslezský kraj.
Let prožitých ve zdraví je výrazně méně. Podle dat Eurostatu za rok 2024 je to v 65 letech 7,8 roku u mužů a 8,2 roku u žen, zatímco průměr Evropské unie je 10,0 a 10,5 roku. Podrobněji jsme srovnání rozebrali v článku o tom, že zdravé roky po 65 má Česko o dva roky kratší než průměr EU. Ženy tak zhruba tři pětiny zbývajícího života prožijí s nějakým zdravotním omezením.
Kdo žije v domácnostech důchodců
Domácností důchodců je v Česku přes 1,4 milionu, téměř třetina všech. Žijí v nich přes dva miliony lidí a 59 procent z nich jsou ženy. Víc než polovinu domácností tvoří jednotlivci, dvě pětiny dvojice. Podle šetření Životní podmínky 2025 žije samostatně asi 600 tisíc důchodkyň. Jsou to tři čtvrtiny všech jednočlenných domácností důchodců a víc než polovině z nich je přes 75 let. Muži, kteří žijí sami, bývají naopak většinou mladší.
Chůze, zrak a léky
U žen nad 75 let, které bydlí samy, se zdravotní potíže sčítají. Dvě třetiny mají problémy s chůzí, čtvrtina dokonce velké. Polovina hůř vidí, dvě pětiny hůř slyší nebo zapomínají a necelá třetina má potíže s oblékáním. K praktickému lékaři chodí v průměru 3,8krát za rok a ke specialistovi 4,2krát. Celá populace je to 2,2krát a 2,7krát.
Výdaje za léky označilo za velkou zátěž 27,8 procenta těchto žen. Mezi všemi důchodci je to téměř čtvrtina, v celé populaci 13 procent. Zubař je velkou zátěží pro 17,1 procenta důchodců.
Na co mají senioři nárok
Část peněz za léky se dá dostat zpět. Doplatky za léky na recept se započítávají do ochranného limitu, který je pro lidi od 65 let 1 000 korun a od 70 let 500 korun ročně. Co limit přesáhne, vrátí zdravotní pojišťovna. Jak to v praxi funguje, popisuje náš článek o tom, proč lidé nad 70 let v prosinci za léky neplatí.
Kdo kvůli potížím s chůzí přestává zvládat cesty ven, může požádat o průkaz ZTP, se kterým jezdí městskou dopravou zdarma. Na pomoc pečovatelské služby nebo blízkých je určen příspěvek na péči, o který se žádá na kontaktním pracovišti Úřadu práce. Lidem od 65 let pojišťovna také platí očkování proti chřipce a pneumokokům.
Zdroj: csu.gov.cz, statistikaamy.csu.gov.cz
