Petr Pavel vyjednavač s Putinem za celou Evropu? Prezident je podle britského listu The Telegraph jedním z pěti politiků, které evropští lídři zvažují do role hlavního vyjednavače s ruským prezidentem o konci války na Ukrajině. Deník se odvolává na nejmenované diplomatické zdroje. Oficiálně to nikdo nepotvrdil. Hrad se k neveřejným jednáním vyjadřovat nebude, ministerstvo zahraničí by Pavla podle ministra Petra Macinky podpořilo. Mandát by mu musela dát Evropa, ne česká vláda.
Kdo je na seznamu a co zatím platí
Telegraph zprávu zveřejnil ve čtvrtek 22. října večer. Vedle Pavla uvádí italskou premiérku Giorgii Meloniovou, finského prezidenta Alexandera Stubba, dánskou premiérku Mette Frederiksenovou a norského premiéra Jonase Gahra Støreho. Někteří z nich už prý byli osloveni. Podle jednoho ze zdrojů je ale pravděpodobnější, že za Evropu nakonec bude jednat skupina lídrů. Má se tím předejít soupeření mezi státy a vetování jednotlivých jmen.
U Pavla list zdůrazňuje jeho minulost předsedy Vojenského výboru NATO, kde jednal s Rusy na vojenské úrovni. Zprávu podle ČTK převzala hlavně ruská média včetně agentury TASS. Žádná vláda ani unijní instituce ji do soboty 24. října veřejně nepotvrdila.
Jak reagoval Hrad a vláda
Mluvčí prezidenta Daniel Drake ČTK sdělil, že se Hrad k neveřejným jednáním vyjadřovat nebude. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po schůzce se slovenským protějškem Jurajem Blanárem řekl, že pokud by EU mandát svěřila Pavlovi, ministerstvo by ho podpořilo. Pro Česko by to podle něj byla prestižní věc. Iniciativu chce podpořit i v případě, že vybrán bude někdo jiný. Blanár dodal, že nejde o konkrétní jméno a že vyjednavač musí být přijatelný i pro ruskou stranu.
Sám Pavel v nedávném rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters Network řekl, že Evropa musí určit „člověka nebo skupinu lidí“, kteří budou mluvit za celý kontinent. Podle něj Putin nechce jednat s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ani se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou.
Smí prezident takovou roli zastávat
Ústava výslovně nic takového neupravuje. Prezidentovi dává pravomoc zastupovat stát navenek, vrcholným orgánem výkonné moci je ale vláda. Rozhodnutí prezidenta v zahraniční oblasti, třeba sjednání mezinárodní smlouvy, potřebují podpis premiéra nebo pověřeného ministra a odpovídá za ně vláda. Ústavní soud už v roce 1994 rozlišil politická vystoupení prezidenta, která kontrasignaci nepotřebují, od formálních rozhodnutí, která ji potřebují.
Evropský vyjednavač by nejednal za Česko, ale s mandátem od ostatních evropských lídrů. Jak by takový mandát vypadal a kdo by ho formálně udělil, zatím nikdo neřekl. Jakékoli závazky pro Česko by i tak musela schválit vláda. Spory o to, kdo zemi zastupuje, přitom letos řešil i Ústavní soud: v červnu předběžným opatřením nařídil vládě zajistit Pavlovi účast na summitu NATO v Ankaře. Napětí mezi Hradem a vládou se projevilo i ve chvíli, kdy Pavel vetoval zákon, který mu bere jmenování šéfů stálých misí.
Proč Evropa hledá vlastního vyjednavače
Debata o evropském zmocněnci běží celý rok. V lednu podle Seznam Zpráv zmiňovaly Francie a Itálie Stubba nebo Kallasovou, Estonsko myšlenku označilo za nebezpečnou. Stubb v červnu řekl, že se v takové roli nevidí. Evropa se obává, že zůstane stranou. Americký zmocněnec Steve Witkoff jednal 21. října s Putinem v Petrohradu a z jednání vzešla dohoda o obnovení trojstranných rozhovorů USA, Ukrajiny a Ruska. Podle Kremlu by mohly být v polovině listopadu. Krátce předtím Donald Trump odložil nové sankce proti Rusku.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, www.seznamzpravy.cz, www.aljazeera.com
