Registrovaná nezaměstnanost v Pardubickém kraji byla na konci září 4,03 procenta, celá republika měla 4,97 procenta. Úřady práce v kraji nabízely 5 884 volných míst, nejvíc za letošní rok. Nejsnáz se práce shání na Pardubicku, kde na jedno místo připadá 1,9 uchazeče, nejhůř na Svitavsku se 4,1 uchazeče. Výdělky jsou ale slabší: průměrná mzda v kraji činila za rok 2025 podle Českého statistického úřadu 46 920 korun, medián 42 518 korun. Průměr je druhý nejnižší v zemi.
Kde je práce a kolik lidí o ni stojí
Úřad práce evidoval v kraji ke konci září 14 264 uchazečů o zaměstnání, o 231 méně než v srpnu. Za rok jich ale přibylo 1 335, tedy o 10,3 procenta, zatímco v celém Česku o 9,0 procenta. Volná místa rostla rychleji: proti loňskému září je jich o 18,2 procenta víc. Na jedno volné místo tak v kraji připadá 2,4 uchazeče, v Česku 3,5. Lepší poměr mají jen dva kraje, nejpříznivější je Praha s 1,7 uchazeče na místo, nejhorší Moravskoslezský kraj s 8,3.
Celkové číslo není tak dobré, jak by se mohlo zdát. Podíl nezaměstnaných sice proti srpnu klesl o 0,07 procentního bodu, meziročně ale vzrostl o 0,36 bodu. Podle statistiků jde o nejvyšší zářijovou hodnotu v kraji od roku 2016. Mezi kraji je Pardubický přesto druhý nejlepší, za Prahou s 3,93 procenta. Nejvyšší nezaměstnanost má Ústecký kraj, 7,29 procenta.
Srovnání okresů
Nejnižší nezaměstnanost v kraji má okres Ústí nad Orlicí, 3,62 procenta. Následuje Chrudimsko s 3,95 procenta a Pardubicko se 4,14 procenta. Nejhůř je na tom Svitavsko, kde nezaměstnanost dosáhla 4,43 procenta a za rok vzrostla nejvíc ze všech okresů, o 0,52 procentního bodu.
U počtu lidí na jedno místo je rozdíl ještě větší. Na Pardubicku, kde je nezaměstnanost jen průměrná, připadá na volné místo 1,9 uchazeče, což je nejlepší poměr v kraji. Na Svitavsku jsou to 4,1 uchazeče, více než dvojnásobek. Kdo hledá práci na Svitavsku a může dojíždět, má proto v okolí krajského města podstatně větší výběr. Pro Chrudimsko a Ústeckoorlicko statistici ve zprávě poměr uchazečů na místo neuvádějí.
Kolik se v kraji vydělá
Údaje o mzdách jsou za rok 2025 a statistici je mají jen za celý kraj, ne za jednotlivé okresy. Průměrná hrubá měsíční mzda činila 46 920 korun. Méně se vydělávalo jen v Karlovarském kraji (45,3 tisíce), nejvíc v Praze (65,6 tisíce). Medián mezd byl 42 518 korun a meziročně vzrostl o 7,6 procenta, celostátní medián o 6,2 procenta.
Rozdíly jsou i mezi muži a ženami. Muži měli medián 45 440 korun, ženy 39 986 korun, tedy 88 procent mužského. V absolutních číslech rozdíl dělal 5,5 tisíce korun, v celé republice 6,6 tisíce. Pod celostátním průměrem byly podle ČSÚ v roce 2025 mzdy ve všech hlavních skupinách profesí kromě kvalifikovaných pracovníků v zemědělství. Nejvíc zaostávali specialisté a řídící pracovníci.
Proč se průměr a medián liší
Průměrnou mzdu získáte, když všechny výplaty sečtete a vydělíte počtem zaměstnanců. Pár velmi vysokých platů ji proto vytáhne nahoru a většina lidí na ni nedosáhne. Medián je hodnota uprostřed: polovina zaměstnanců bere méně, polovina víc. Extrémní výdělky s ním nepohnou, a proto lépe ukazuje, kolik bere běžný člověk.
V Pardubickém kraji dělal medián 90,6 procenta průměru. Takhle blízko u sebe obě čísla nejsou v žádném jiném kraji, v Praze je to 80,5 procenta. Výdělky jsou tu tedy vyrovnanější a méně ovlivněné nejvyššími platy. Pro srovnání nabídky práce s výdělkem se proto spíš hodí medián 42 518 korun, ne průměr. Mzdová čísla vycházejí ze strukturální mzdové statistiky, která spojuje data o výdělcích ve firmách a o platech ve státní sféře. Patří do ní i platy ve veřejné sféře, jejichž platové tarify se od ledna přestaví.
Kdo o práci přijde, měl by sledovat také chystané snížení podpory v nezaměstnanosti, které Sněmovna poslala do dalšího čtení. Trh práce v kraji navíc ovlivní i stárnutí obyvatel. Lidí nad 65 let je v Pardubickém kraji přes 113 tisíc, nejvíc v jeho historii.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: csu.gov.cz
