Zrušení poplatků ČT a ČRo prošlo v noci na sobotu prvním čtením ve Sněmovně. Pro domácnosti se zatím nic nemění: televizní poplatek 150 korun a rozhlasový 55 korun měsíčně platí dál, dokud zákon neprojde celým schvalováním a nenabude účinnosti. Datum, od kdy by poplatky skončily, zatím jisté není. Zaměstnanci obou médií na úterý 3. listopadu vyhlásili celodenní stávku.
Musím poplatek dál platit?
Ano. Dosavadní zákon o poplatcích platí, dokud ho nový zákon nezruší. Poplatky ve výši 150 korun za televizi a 55 korun za rozhlas měsíčně platí od května 2025, kdy je zvýšila mediální novela. Kdo přestane platit dřív, riskuje dlužné poplatky. Domácnosti s nízkými příjmy mohou dál využít osvobození od televizního poplatku, o kterém jsme psali tento týden.
Vláda původně počítala se zrušením poplatků od 1. ledna 2027. Už v srpnu ale ministři připouštěli, že se termín může posunout. Předloha musí projít výborem, druhým a třetím čtením, Senátem a podpisem prezidenta.
Co se v noci stalo
Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek 23. října nečekaně zařadila vládní návrh k přednostnímu projednání, prosadila pevný čas hlasování a omezila řečnickou dobu. Debata se tak zkrátila zhruba na devět hodin a 65 poslanců se k řečništi nedostalo. Ve 4:36 v sobotu ráno opozice neprosadila zamítnutí ani vrácení vládě k přepracování. Pro oba návrhy hlasovalo 81 ze 177 přítomných poslanců, všichni z ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
Návrh teď posoudí výbor pro média a kulturu. Opozice chtěla, aby ho projednalo ještě dalších čtrnáct výborů, ale neuspěla. Schůze je přerušená do 3. listopadu.
Kolik by média dostala od státu
Podle návrhu by Česká televize dostala příští rok ze státního rozpočtu v měsíčních platbách 5,74 miliardy korun, asi o miliardu méně, než letos plánuje vybrat na poplatcích. Český rozhlas by dostal 2,065 miliardy, zhruba o 400 milionů méně. Částky odpovídají přibližně úrovni roku 2024. Pokud inflace dohromady dosáhne deseti procent, má příspěvek státu vzrůst o deset procent. Peníze by šly z rozpočtu, jehož návrh na rok 2027 se schodkem 386 miliard poslanci tento týden schválili v prvním čtení.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) ve Sněmovně označil změnu za „běžné evropské řešení“. Opozice mluví o zestátnění obou médií a ohrožení jejich nezávislosti. Konečné slovo bude mít i Senát, jehož složení se změnilo po říjnových senátních volbách.
Stávka v úterý 3. listopadu
Celodenní stávku ohlásila iniciativa Veřejnoprávně, kterou podle ČTK podepsalo téměř 3 200 z přibližně 4 250 zaměstnanců ČT a ČRo. Podle moderátora Daniela Stacha se dotkne všech kanálů ČT, nejvíc ČT24 a zpravodajství. Změny ve vysílání mají být v souladu se zákonem, podrobnosti organizátoři oznámí předem. Zaměstnanci už 22. června uspořádali čtyřiadvacetihodinovou výstražnou stávku. Tvrdí, že přechod na státní financování ohrozí nezávislost a stabilitu obou médií. Vedení ČT varuje, že nižší rozpočet omezí veřejnou službu, a žádá zákonné pojistky nezávislosti.


