Sněmovna bude v úterý 29. září od 14:00 hlasovat o nedůvěře vládě Andreje Babiše. Opozice sehnala 92 podpisů, ke svržení kabinetu je ale potřeba nejméně 101 hlasů z 200 a koalice má 108 mandátů. Pro člověka, který politiku nesleduje, jde v praxi o rozpočet na rok 2027 – o peníze na důchody, platy ve státní sféře i investice.
Co se stane, když nedůvěra projde, a co když ne
Kdyby pro nedůvěru zvedlo ruku alespoň 101 poslanců, vláda by podle článku 73 Ústavy podala demisi a prezident by ji přijal. Nic by se ale nezastavilo přes noc: prezident zpravidla pověří odcházející kabinet prozatímním výkonem funkce do jmenování nové vlády. Předčasné volby to neznamená – Sněmovnu lze rozpustit jen za podmínek článku 35 Ústavy, například když o to sama požádá třípětinovou většinou všech poslanců.
Nejcitlivější je rozpočet. Vláda schválila návrh se schodkem 386 miliard korun 21. září a do Sněmovny ho musí poslat do konce září. Kdyby kabinet padl, jednala by o něm Sněmovna s vládou v demisi. A kdyby zákon o rozpočtu neplatil od 1. ledna, nastalo by podle paragrafu 9 zákona o rozpočtových pravidlech rozpočtové provizorium: stát by mohl každý měsíc utratit nejvýš dvanáctinu výdajů naposledy schváleného rozpočtu.
Když návrh neprojde – podle počtu mandátů pravděpodobnější varianta –, nezmění se nic a rozpočet půjde dál v podobě, na které se koalice dohodla, včetně valorizace důchodů o průměrných 304 korun a jednorázových 2000 korun a zvýšení platů ve veřejné sféře o pět až devět procent.
Proč opozice vládu napadá
Schůzi svolal předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) na základě podpisů 92 poslanců ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09, pokračovat má ve středu. Opozici vadí rozpočet, jehož schodek je druhý nejvyšší v historii Česka – výš byl jen deficit 419,7 miliardy v covidovém roce 2021 –, nevyřešený střet zájmů premiéra Babiše a to, co označuje za útoky vlády na ústavní instituce, soudy, neziskový sektor a média. Martin Kupka (ODS) řekl, že opozice bude bránit lidi, kteří mají právo na lepší vládu, Zdeněk Hřib (Piráti) mluvil o pohrdání demokratickými institucemi. Jan Grolich (KDU-ČSL) přiznal, že návrh podle něj neuspěje, ale považuje za důležité, aby vládní poslanci veřejně řekli, jak hlasují.
Co na to vláda
„Už dávno jsem ve sněmovně nevystoupil a chybí mi to. Občané si zaslouží vědět pravdu, když musí poslouchat lži opozice,“ reagoval Andrej Babiš. Ministryně financí Alena Schillerová obhajuje rozpočet jako dokument orientovaný na investice a zdravotnictví; obrana v něm poprvé dosáhne dvou procent HDP. Po dohodě koalice o rozpočtu na rok 2027 Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že schodek klesne o jednotky miliard hned a pro rok 2028 slíbil snížení nejméně o 60 miliard.
Není to první pokus: vláda ANO, SPD a Motoristů získala důvěru v lednu 2026 se 108 hlasy a první návrh na nedůvěru ustála 5. února, kdy pro její pád hlasovalo 84 poslanců a proti 99. Na stejné dělicí linii uvízlo i zmrazení platů politiků na pět let, které zrychleně schválit nedovolila část opozice.
