Může zlato z podzemí u Zlatých Hor zaplatit sportovní halu nebo koupaliště? Podle první části studie proveditelnosti státního podniku Diamo by případná obnovená těžba zlata mohla regionu na Jesenicku přinést kromě povinných plateb i dobrovolné příspěvky ve stovkách milionů korun. Zatím jde ale jen o studii, o těžbě se nerozhodlo.
Kolik zlata a jaké peníze
Podle Diamo by se ze zdejšího ložiska dalo ročně získat zhruba 620 kilogramů zlata. Za deset let by to bylo 6,2 tuny z odhadovaných 11 tun geologických zásob, při dnešních cenách zhruba za 17,9 miliardy korun. Ročně by se mělo zpracovat asi 200 tisíc tun rudy a vedle zlata by vznikalo i zhruba 1 556 tun zinku a 265 tun mědi. Podnik počítá asi se 120 pracovními místy v regionu.
Obce by dostávaly povinné platby: poplatky z vydobytých nerostů, z dobývacího prostoru a daň z nemovitostí. Podle Diamo by šlo o zhruba 8,4 milionu korun ročně pro Zlaté Hory a asi 2,9 milionu pro sousední Heřmanovice. Ekonomický model studie navíc počítá s dary nebo sponzoringem, z nichž by se financovala sportovní hala, cyklostezky, venkovní koupaliště a offroadový areál. Celkem by to podle vedoucího hornického oddělení Diamo Karola Šmehila mohly být stovky milionů korun.
Jak by se těžilo
Zlato by se dobývalo pod zemí, vrtáním a odstřelem. Rudu by zpracovávali hlavně v areálu bývalých Rudných dolů. Kyanid se podle zdroje používat nemá, studie zkoumá glycin a další způsoby, jak kovy z rudy získat. Naposledy se v Česku zlato těžilo v roce 1993, právě ve Zlatých Horách, kde se tehdy dobývala polymetalická ruda se zlatem. O dřívějším zlatém bohatství země jsme psali v textu o zlatě v českých řekách a potocích.
Co na to místní
Radost z toho zatím nemají všichni. Zastupitelé Zlatých Hor záměr v září loni odmítli. Starosta Milan Rác tehdy podle ČTK řekl, že nejsou vidět jasné přínosy pro rozvoj města. V devadesátých letech tu zmizelo 700 až 800 pracovních míst a dnes se město soustředí hlavně na turismus. K předběžným ekonomickým propočtům se starosta nyní vyjádřit nechtěl. Peníze z těžby a spory o to, kdo má na ně nárok, ukazuje i případ lomu ČSA na Mostecku.
Co bude dál
Průzkum je povolen do roku 2029 a jeho výsledky mají zpřesnit výpočet zásob. Podrobnější studii proveditelnosti chce Diamo dokončit příští rok, tehdy by mohla být hotová i dokumentace vlivu na životní prostředí. Poté by následovala povolovací řízení a územní plánování. O případné obnově těžby musí rozhodnout vláda.
Čísla o přínosech pocházejí od Diamo. Podle dřívějších informací mají výstupy první části studie ještě posoudit nezávislí odborníci. Jak vypadá opačný konec příběhu, ukazuje zatopení dolů na Ostravsku.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: www.ceskenoviny.cz, www.e15.cz
