Zmrazení platů politiků na pět let podpořila Sněmovna v prvním kole, zrychlené schválení ale zablokovala část opozice. Prakticky to znamená, že o platech od ledna není rozhodnuto a že se rozhodne nejspíš až v příštím roce. Bez zmrazení by platy vrcholných ústavních činitelů automaticky stouply o pět procent: řadový poslanec by bral 120 700 korun měsíčně, předsedové vlády a obou komor 324 100 korun a prezident by poprvé překročil 400 tisíc.
Proč platy rostou samy od sebe
Platy poslanců, senátorů, ministrů i prezidenta se nestanovují hlasováním o konkrétní částce. Počítají se podle vzorce zakotveného v zákoně, který je navázaný na mzdový vývoj – když mzdy rostou, rostou i platy ústavních činitelů, aniž by o tom někdo musel rozhodovat. Právě proto každý pokus o zmrazení vyžaduje vlastní novelu.
Koaliční poslanci ANO, SPD a Motoristů proto předložili návrh, který by růst zastavil až do konce roku 2030. Původně měl platit už od letošního ledna, to se ale nestihlo.
Kolik by kdo bral bez zmrazení
Podle propočtů, z nichž Sněmovna vychází, by pětiprocentní zvýšení od ledna znamenalo pro řadového poslance nárůst o 5 700 korun na 120 700 korun měsíčně. Předsedové Sněmovny, Senátu a vlády by si polepšili o 15 400 korun na 324 100 korun. Plat prezidenta republiky by poprvé v historii přesáhl 400 tisíc korun měsíčně.
Návrh se přitom netýká soudců – ti byli z předlohy vyňati. Soudcovské platy se odvíjejí od stejné základny, ale zásahy do nich opakovaně narážely u Ústavního soudu.
Kdo zrychlené projednání zablokoval
Koalice chtěla novelu schválit už v prvním čtení, aby stihla nabýt účinnosti do ledna. Proti se ale postavily opoziční kluby STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09, kterým k vetování zrychleného postupu stačí dva poslanecké kluby. Předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová označila návrh za populistické gesto.
Předloha teď zamíří k projednání do rozpočtového a ústavně-právního výboru. Schválení do konce roku je za této situace nepravděpodobné, takže platy od ledna pravděpodobně vzrostou podle vzorce a případné zmrazení by se řešilo až zpětně nebo od pozdějšího termínu.
Co z toho plyne pro rozpočet
Úspora na platech několika set ústavních činitelů je v měřítku státního rozpočtu malá položka. Spor je proto především symbolický: koalice argumentuje tím, že stát šetří i jinde, opozice tím, že skutečné peníze leží jinde a zmrazení je gesto pro voliče.
Na stejném jednání Sněmovna řeší i další body s dopadem na peněženky – změny penzijního spoření a zvýšení důchodů lidem nad 80 let o 500 korun. Souběžně už je schválená valorizace důchodů na rok 2027, která průměrnému důchodci přidá 304 korun měsíčně.
Zajímavé je, že ve stejném týdnu poslanci u jiné automatické valorizace rozhodli opačně: zrušili automatické každoroční zdražování dálničních známek. Jak rychle se sněmovní rozhodnutí promítne do praxe, ukázal i nedávný případ, kdy prezident vetoval zákon o státních zaměstnancích a koalice plánuje veto přehlasovat.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, www.ceskenoviny.cz
