Státní dluh za prvních devět měsíců roku vzrostl o 204,6 miliardy na rekordních 3,882 bilionu korun. Na každého obyvatele teoreticky připadá 356 046 korun a dluh dosáhl 43,9 procenta HDP. Jen úroky ze státního dluhu stály od ledna do září 74 miliard, za celý rok ministerstvo financí počítá se 110 miliardami. Loni to bylo 98,1 miliardy. Vyplývá to ze čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu, kterou ministerstvo zveřejnilo v pátek 16. října.
Kolik stojí úroky a co to dělá s rozpočtem
Sto deset miliard korun ročně je přes deset tisíc korun na každého obyvatele, a to jen za obsluhu dluhu, bez jediné splátky jistiny. Podle pokladního plnění rozpočtu byly čisté výdaje na obsluhu dluhu za tři čtvrtletí meziročně o 9,2 procenta, tedy o 6,3 miliardy vyšší. Schválený rozpočet přitom na letošní úroky vyčlenil necelých 109 miliard, skutečnost tak má plán mírně překročit.
Ministerstvo růst nákladů vysvětluje dvěma důvody: dluh je větší a státní dluhopisy po celém světě nesou vyšší výnosy. Nově prodané dluhopisy s pevným kupónem měly v prvním pololetí průměrný výnos 4,6 procenta ročně. Každá koruna, která jde na úroky, v rozpočtu chybí jinde, a protože jde o mandatorní výdaj, nedá se ušetřit rozhodnutím vlády.
Proč dluh roste, i když se v některých kapitolách šetří
Státní dluh se zvětšuje pokaždé, když rozpočet skončí ve schodku. Ten stát pokrývá prodejem dluhopisů a stejnými penězi splácí i starší dluhopisy, kterým končí splatnost. Za leden až září činil schodek státního rozpočtu 194,5 miliardy korun, meziročně o 40,7 miliardy víc. Podle ministerstva to odpovídá 62,8 procenta celoročního plánu.
Úspory v jednotlivých položkách celkový obraz nemění. Transfery krajům a obcím klesly o 23,3 miliardy, hlavně proto, že nepedagogické pracovníky ve školství nově financují zřizovatelé. Méně dostal i Státní fond dopravní infrastruktury. Celkové výdaje ale meziročně vzrostly o 82,4 miliardy, zatímco příjmy jen o 41,7 miliardy. Přidaly hlavně sociální dávky včetně důchodů, platby za státní pojištěnce, odvody do rozpočtu EU, obrana a investice. Další úspory i nové příjmy teď řeší debata o rozpočtu na příští rok, včetně daní, které chce vláda zvýšit.
Na konci roku téměř čtyři biliony
Jen ve třetím čtvrtletí dluh vzrostl zhruba o 155 miliard, na konci června činil podle ministerstva 3 726,8 miliardy. Podíl na HDP se od začátku roku zvedl z 42,9 na 43,9 procenta. Podle červencové aktualizace strategie financování by měl státní dluh na konci roku dosáhnout 3,991 bilionu korun a 44,4 procenta HDP.
Státní dluh, který vykazuje ministerstvo financí, není totéž co dluh celého sektoru vládních institucí. Ten počítá statistický úřad a zahrnuje i kraje, obce a zdravotní pojišťovny. Na konci června byl dluh vládních institucí 3 842 miliard korun, tedy 43,8 procenta HDP. Pro Brusel je rozhodující právě toto číslo a s ním i fiskální plán, který Rada EU schválila 9. října.
Kdo státu půjčuje
Zhruba dvě pětiny státních dluhopisů drží domácí banky, zahraniční investoři asi 28 procent. Podíl českých domácností stoupl na pět procent, na konci června to bylo 3,1 procenta. Pomohla červencová emise Dluhopisů Republiky. Stát lidem nabízí i krátkodobé cenné papíry jako tříměsíční Flexi Bond s výnosem bez daně. Průměrná doba splatnosti dluhopisů je 6,2 roku, ministerstvo míří k 6,5 roku.
Zdroj: www.novinky.cz, www.mfcr.cz
