Energetická skupina ČEZ podala u lucemburských soudů žaloby proti blokaci svých tamních firem, přes které ovládá distributora plynu GasNet. Blokaci si prosadila firma Diag Human podnikatele Josefa Šťávy, která se s českým státem přes třicet let soudí o zmařený obchod s krevní plazmou. O žalobách informoval 16. října iROZHLAS. Pro domácnosti je podstatné, že podle ČEZ ani premiéra Andreje Babiše spor dodávky plynu ani zákazníky v Česku neohrožuje.
Co blokace znamená pro odběratele plynu
Opatření dopadá na dvě lucemburské holdingové společnosti. V Czech Gas Networks (CGN) má ČEZ zhruba 55procentní podíl, CGN pak ze sta procent vlastní Czech Gas Networks Investments (CGNI). Pod ni spadá česká firma Czech Grid Holding a teprve pod tou GasNet a GasNet Služby. Rozhodnutí lucemburské soudní vykonavatelky omezují obě firmy v nakládání s majetkem, o kterém Diag Human tvrdí, že patří České republice.
Na provoz sítě to podle ČEZ vliv nemá. Firma zdůrazňuje, že omezení platí jen v Lucembursku, kdežto GasNet i samotný ČEZ jsou české společnosti. Babiš 13. října řekl, že se blokace nedotkne aktivit ani zákazníků ČEZ v Česku. Odběratelé plynu tak zatím nemusí nic řešit, jejich smlouvy i ceny fixací u dodavatelů s lucemburským řízením nesouvisejí.
Proč ČEZ podal žaloby
Podání žalob potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, víc to nekomentoval. Firma už dřív označila rozhodnutí za nezákonná a „šikanózní“. Podle ní Diag Human nemá vůči ČEZ ani dalším firmám skupiny žádný právní nárok, ČEZ nebyl účastníkem původního řízení a případné nároky mohou mířit jen na stát. Na základě právních analýz čeká, že blokace padne „v řádu měsíců“. Stát drží v ČEZ zhruba 70 procent akcií.
Diag Human to vidí jinak. Její advokát Jan Kalvoda pro iROZHLAS odmítl, že by šlo o šikanu. Podle něj je to „dlouho odkládaný výkon práva věřitele vůči dlužníkovi“, protože Česko se dlouhodobě vyhýbá zaplacení pohledávky a nerespektuje rozhodnutí lucemburského soudu, který nároky firmy uznal. Babiš naopak uvedl, že stát legitimitu nároku nikdy neuznal a bude se bránit.
Spor starý přes třicet let
Kauza začala v roce 1991, kdy ministerstvo zdravotnictví vypsalo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se dohodlo s dánskou firmou Novo Nordisk a společností Conneco, ze které později vznikla Diag Human. O rok později tehdejší ministr Martin Bojar Novo Nordisku sdělil, že soutěž nevyhrál, a dopis ministerstva zpochybnil solidnost Conneca. Od té doby se Šťáva se státem soudí.
V roce 2008 rozhodčí nález uložil Česku platit. Loni nárok Šťávovy skupiny podle ČTK potvrdil londýnský soud. Podle ČTK se podnikatel domáhá odškodnění zhruba 17 miliard korun, jde ovšem o odhad, přesnou částku v souvislosti s blokací žádná strana nezveřejnila. Kroky k vymáhání v Lucembursku Diag Human podle serveru HlídacíPes.org zahájila letos v lednu.
Možný dopad na rozdělení ČEZ
Blokace přišla v citlivé chvíli. ČEZ letos začal vyčleňovat nevýrobní část do nové firmy ČEZ Energy, kam má zamířit i GasNet, a převod chce dokončit nejpozději do konce března 2027. Souvisí to s plánem na zestátnění výrobní části ČEZ. Makléř Fio banky Pavel Hadroušek podle e15 upozornil na vyšší riziko posunu harmonogramu, analytik XTB Tomáš Maxa označil provozní dopad za prakticky nulový. S mezinárodními spory má ČEZ zkušenost i z jiných kauz, letos například prohrál arbitráž s Bulharskem.
Zdroj: www.irozhlas.cz, www.ceskenoviny.cz, www.e15.cz
