Norské chovy lososů začaly místo rybí moučky míchat do krmiva drůbeží vedlejší produkty, tedy kosti, játra, vnitřnosti a odřezky z kuřat. Krmivo pro lososy takto změnil Lerøy Seafood na všech svých morských farmách, Grieg Seafood od července a SalMar postup testuje od března. Českého kupujícího se to týká hned, protože 95 procent lososa na trhu přiváží Norsko. Na obalu to ale nepozná: složení krmiva mezi povinnými údaji na etiketě ryby není.
Co s tím může kupující udělat
Na etiketě ryby musí být obchodní i latinský název druhu, způsob produkce a oblast původu. Čím byla ryba krmená, výrobce uvádět nemusí, a podle Financial Times to na spotřebitelských obalech nedělá. Zbývají tři cesty. Volně žijící losos se nekrmí vůbec, takže u ryby označené jako ulovená otázka nevzniká. U chovaného lososa se lze zeptat obchodníka nebo dodavatele, britské sítě Tesco a Waitrose drůbeží moučku a olej v krmivu pro ryby zakázaly v roce 2021, respektive 2024, Sainsbury’s u lososa vlastní značky; zda to stále platí, Tesco ani Waitrose podle FT nepotvrdily. České sítě obdobné veřejné pravidlo dosud nezveřejnily. Třetí možností je nákupy neměnit, dosavadní měření rozdíl v mase nenašla.
Proč k tomu chovy sáhly
Rybí moučka za poslední dva roky zdražila téměř na dvojnásobek. Tlačí na ni úbytek volně žijících ryb, výkyvy v peruánském lovu sardelí spojené s jevem El Niño, ztráta certifikace udržitelnosti u tresky modravé a silná poptávka z Číny. Drůbeží surovina stojí podle FT méně než polovinu ceny za tunu. Nižší cena v regále z toho ale nevyplývá, zatím jde o úsporu na straně chovu. Pro srovnání, spotřeba lososa v Česku vzrostla za tři roky o 40 procent a jeden člověk ho dnes sní v průměru 1,5 kilogramu ročně.
Evropská unie povolila zpracované živočišné bílkoviny z nepřežvýkavců v krmivech pro akvakulturu v roce 2013, v Británii do té doby platil zákaz kvůli nemoci BSE. V Severní Americe, Chile a Tasmánii se drůbeží moučka používá dlouhodobě, Evropa se jí vyhýbala kvůli obavám z reakce zákazníků.
Co se ví o kvalitě a omega-3
Komerční pokus zveřejněný v květnu 2025 v časopise Aquaculture Reports, za kterým stojí firma Eide Family s Norskou univerzitou věd o živé přírodě a Norským veterinárním institutem, porovnal krmivo bez drůbeží moučky a s podílem 5 a 10 procent. Mezi skupinami nebyl rozdíl v hmotnosti, úmrtnosti ani konverzi krmiva, barva a pigmentace filetu se nezměnily a stejně tak profil mastných kyselin. Nejvyšší jakost „superior“ dostalo 83 procent ryb napříč skupinami. Podíly nad 10 procent studie netestovala.
Obsah omega-3 v chovaném lososovi ale už jednou klesl, z jiné příčiny. Podle práce Matthewa Spraguea a Douglase Tochera z University of Stirling, vydané v roce 2016 v Scientific Reports, obsahovalo maso skotského chovaného lososa v roce 2015 v průměru 1,5 gramu EPA a DHA na 100 gramů. V roce 2006 nesla porce 130 gramů 3,5 gramu těchto kyselin, tedy víc než týdenní doporučená dávka tři gramy; v roce 2015 už jen asi dva gramy. Příčinou bylo nahrazování rybího oleje rostlinnými oleji, ne drůbež. Kvalita bílkovin přitom patří k tématům, která formují potravinové trendy pro rok 2027.
Kdo to popírá a co říkají spotřebitelé
Postup norských firem popsal 15. října Financial Times podle firem i nejmenovaných zdrojů. U Mowi, největšího světového producenta lososa, list uvedl, že drůbeží krmivo plánuje zavést v Norsku i ve Skotsku. Organizace Salmon Scotland to odmítla s tím, že žádný skotský producent drůbeží bílkoviny v krmivu nepoužívá; Mowi dotazy přesměrovala na ni.
Postoje zákazníků se liší. Studie norského institutu NORCE ze září 2025 na 2 337 Norech zjistila převážně příznivý postoj k využití vedlejších produktů z kuřat a prasat v krmivu pro lososy. Výzkum institutu Nofima z roku 2026, který cituje FT, naopak našel odmítavé reakce v Británii a ve Francii. Česká data chybí. Domácí inspekce řeší jiná témata, třeba co hledat na etiketě medu nebo salmonelu v kuřecím mase z Lidlu.
Zdroj: www.ft.com, www.salmonbusiness.com, www.fishfarmingexpert.com
