Z krajské dotace na provoz knihovní sítě dává Pardubický kraj 38 procent na nové knihy. Je to nejvyšší podíl ze všech krajů, celostátní průměr je 21 procent. V penězích to za rok 2025 znamenalo 3 255 667 korun z celkové dotace 8,5 milionu. Pro čtenáře to není abstraktní číslo: za tyto peníze se kupují knihy, které pak kolují po malých obecních knihovnách v Pardubickém kraji, a půjčit si je lze i tam, kde by na nákup novinek nikdy nezbylo.
Co z toho má čtenář v malé obci
Peníze z krajské dotace na takzvané regionální funkce knihoven nejdou na mimořádné dary jednotlivým knihovnám, ale především do výměnného fondu. Z něj se knihy v malých knihovnách pravidelně obměňují. Praktický důsledek je ten, že v obci o několika stovkách obyvatel najde čtenář v regálu i letošní vydání, které by si místní knihovna ze svého rozpočtu koupit nemohla. Po několika měsících se soubor vrátí a přijde nový.
Sítí, které se to týká, je v kraji hodně. Metodici obsluhují podle výroční zprávy za rok 2025 celkem 419 knihoven. Vedle městských jsou to hlavně malé obecní knihovny, často otevřené jeden den v týdnu. Právě pro ně je obměna fondu zvenčí jediná reálná možnost, jak nabídnout víc než sbírku darovaných knih.
Osm a půl milionu, z toho tři na knihy
Údaje pocházejí z výroční zprávy o plnění regionálních funkcí knihoven za rok 2025, kterou zpracoval Knihovnický institut Národní knihovny ČR. Pardubický kraj vyčlenil na výkon regionálních funkcí 8,5 milionu korun a 3 255 667 korun z toho padlo na pořízení knihovního fondu. Všechny kraje dohromady poslaly na regionální funkce ze svých rozpočtů 195,9 milionu korun a průměrně z nich na knihy šlo 21 procent. Rozdíl 17 procentních bodů není statistický šum, ale jiné nastavení priorit: část krajů utratí větší díl dotace za mzdy, dopravu nebo techniku.
Jde přitom o jinou ligu peněz, než o jaké se mluví na celostátní úrovni. Ministerstvo kultury počítá v nové Státní kulturní politice na roky 2026 až 2029 pro rok 2027 s 19,3 miliardy korun, tam ale jde hlavně o velké instituce a památky.
Radní Pardubického kraje pro regionální rozvoj, evropské fondy a kulturu Roman Línek v tiskové zprávě z 9. října uvedl, že cílem je, aby obyvatelé i nejmenších obcí měli přístup k moderní a kvalitní literatuře. Knihovny na vesnicích podle něj dávno nejsou jen výdejnami knih, ale kulturními a společenskými centry obcí. V kraji, kde žije 113 tisíc lidí starších 65 let a průměrný starobní důchod činí 20 895 korun, je bezplatná možnost půjčit si novou knihu v místě bydliště praktická věc, ne kulturní nadstavba.
Na výměnný fond přispívá 260 obcí
Druhé prvenství kraje je v zapojení samospráv. Na výměnný fond přispívalo v roce 2025 celkem 260 obcí, nejvíc v Česku, a dohromady do něj poslaly 820 899 korun. Pro obec jde o řádově tisíce korun ročně, které se jí vrátí v knihách, jichž by sama nekoupila ani zlomek. Co se do souborů pořizuje, se odvíjí od poptávky čtenářů, a ta je na vesnici podobná jako ve městě, jak ukazoval i přehled knižního roku 2025.
Jeden metodik na 53 knihoven
Zpráva Národní knihovny kraj chválí i za poradenství. Metodici poskytli knihovnám 2 851 konzultací, tedy 6,8 na jednu knihovnu proti celostátnímu průměru 4,2, a kraj je v tom druhý za Prahou. Má to i druhou stranu: na regionální funkce tu připadá 7,9 přepočteného úvazku, takže na jednoho metodika vychází 53 knihoven, nejvíc v republice. Automatizovaný knihovní systém podle kraje využívá 68 procent knihoven v regionu.
Kde si knihy z výměnného fondu půjčíte
Cesta je jednoduchá: knihy z výměnného fondu se půjčují v místní knihovně za stejných podmínek jako zbytek fondu a knihovnice obvykle ví, kdy přijde nový soubor. Seznam všech knihoven v kraji vede adresář na webu Krajské knihovny v Pardubicích, která výkon regionálních funkcí koordinuje. Kdo se do knihovny sám nedostane, může v Pardubicích využít třeba senior taxi za 30 korun za jízdu.
Zdroj: www.pardubickykraj.cz, ipk.nkp.cz
