Vláda v pondělí 5. října schválila návrh Státní kulturní politiky na roky 2026 až 2029. Ministerstvo kultury v něm na rok 2027 počítá s 19,3 miliardy korun, tedy o 1,66 miliardy víc než letos. Pro vlastníka zámku nebo pro divadelní spolek je ale podstatnější jiná věc než pondělní jednání vlády: sama politika žádné peníze nerozděluje a žádnou výzvu nevypisuje. O dotace se žádá v programech, které ministerstvo vyhlašuje vždycky rok dopředu, a u většiny peněz na rok 2027 už termín propadl.
Kde se o peníze z kultury vlastně žádá
Ministerstvo rozděluje dotace ve dvou skupinách. První jsou oborová dotační řízení na živé umění: klasická i alternativní hudba, výtvarné umění, profesionální divadlo a tanec. Žádosti se podávají elektronicky přes dotační portál ministerstva a výzva má pevné okno. U programů na rok 2026 šlo žádat od 1. září do 6. října 2025 a projekt se musel odehrát v roce 2026. Kdo okno propásl, čekal rok.
Druhou skupinou jsou památkové programy. Program záchrany architektonického dědictví je určen vlastníkům nemovitých kulturních památek, fyzickým i právnickým osobám. Míří na hrady, zámky a kostely, žádosti se podávají do 30. září na následující rok a příspěvek by neměl přesáhnout 90 procent nákladů. Zbytek doplácí majitel. Program restaurování movitých kulturních památek, tedy oltářů, varhan nebo obrazů ve veřejně přístupných budovách, měl pro rok 2027 termín 30. června 2026 a strop je stejný.
Praktický závěr je nepříjemný: termíny pro většinu peněz na rok 2027 už jsou za námi. Výzvy na rok 2028 lze podle praxe předchozích let čekat v průběhu roku 2027, přesná data ale ministerstvo zveřejňuje teprve s vyhlášením programu.
Na co má 19,3 miliardy jít
Nejvíc, přibližně 7,5 miliardy, spolkne provoz příspěvkových organizací: národních muzeí, galerií, knihoven a divadel, které zřizuje stát. Na podporu živého umění jde 1,25 miliardy, na péči o takzvaný národní poklad 1,05 miliardy a na záchranu kulturních památek 820 milionů. Obnova materiálně technické základny má dostat asi 1,16 miliardy, regionální kulturní infrastruktura 170 milionů korun.
U celkového čísla je ale rozpor. Dokument kulturní politiky pracuje s 19,3 miliardy, server Opera Plus už v září referoval o návrhu státního rozpočtu, podle kterého má resort dostat 18,6 miliardy, tedy o miliardu víc než letošních 17,6 miliardy. Ministr Oto Klempíř (Motoristé) přitom původně žádal až 21 miliard. Konečné číslo dá teprve Sněmovna, až schválí rozpočet. Kabinet Andreje Babiše hlasování o nedůvěře na začátku října ustál a rozpočtové vyjednávání koalice provázely spory o škrty v sociální oblasti.
Proč se sektor zlobí
Politika stojí podle Klempíře na třech pilířích. „Prvním jsou lidé, kteří kulturu vytvářejí a pečují o ni. Druhým pilířem je kulturní dědictví a třetím pilířem je budoucnost,“ uvedl ministr. Dokument slibuje spravedlivější odměňování lidí v kultuře, modernizaci muzeí a knihoven, novou legislativu i podporu kulturního cestovního ruchu a audiovize.
Spor se netočí tolik o obsah jako o způsob, jakým text vznikl. V říjnu 2025 schválil kabinet Petra Fialy Státní kulturní politiku na roky 2026 až 2030, na které se podle Českého rozhlasu podílely stovky lidí ze sektoru. Nové vedení ministerstva ji nahradilo dokumentem, k němuž měli odborníci čtyři dny na komentáře. Piráti tvrdí, že politika zcela ignoruje odbornou veřejnost a klíčové zástupce kulturního sektoru. Kulturní a kreativní federace mluví o neznalosti a nekompetentnosti ministerstva a vyzvala premiéra k vyvození odpovědnosti. Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) označil dokument za ostudu, Klempíř kritiku odmítl jako křik zájmových skupin.
Napjaté financování se v kultuře projevuje i jinde. Česká televize chystá do roku 2030 propouštění a škrty ve výrobě pořadů a letos skončil festival Metronome Prague, jehož rozpočet se za deset let vyšplhal k sto milionům korun. Co z nových priorit skutečně dostane peníze, ukáže až akční plán. Vláda ho má mít na stole do 30. listopadu 2026.
