Dotace na hektar 2026 jsou schválené a vyplácet se začne už v úterý 6. října. Ministr zemědělství Martin Šebestyán stanovil sazby přímých plateb 2. října, zemědělci si dohromady rozdělí necelých 19,6 miliardy korun a záloha letos stoupla ze 70 na 75 procent. Základní podpora příjmu činí 1 631,69 korun na hektar. Co to znamená pro konkrétní hospodářství a kde se to může projevit v cenách potravin?
Kolik dostane malý a kolik velký
Vezměme farmáře s 20 hektary, který splní podmínky celofaremní ekoplatby v základní úrovni. Základní podpora příjmu mu vynese 32 634 korun, základní ekoplatba 30 943 korun, dohromady tedy 63 577 korun za rok. Z toho mu v první výplatě přijde 75 procent, tedy asi 47 682 korun, zbytek později.
U podniku s 500 hektary jsou to při stejných dvou titulech necelé 1,6 milionu korun, ze zálohy asi 1,19 milionu. Na hektar jde v obou případech o stejných 3 178,83 korun, takže samotné tyto dva titulky velikost nijak nezvýhodňují ani neznevýhodňují.
Rozdíl dělá redistributivní podpora, která se vyplácí jen na prvních 150 hektarů a kterou ministerstvo rozděluje 4,6 miliardy korun. Sazbu na hektar tisková zpráva neuvádí, takže se u ní přesná částka spočítat nedá. Princip je ale jasný: malé hospodářství z tohoto titulu dostane na hektar víc než velký podnik, u kterého se podpora vztahuje jen ke zlomku výměry.
Sazby podle titulu
Základní podpora příjmu dělá 1 631,69 korun na hektar. Celofaremní ekoplatba má základní úroveň 1 547,14 korun a prémiovou 18 263,22 korun na hektar. Dílčí ekoplatby jsou na 202,36 korun u hospodaření s živinami, 7 626,02 korun u pásového hospodaření, 10 558,08 korun u nových krajinných prvků a 37 882 korun u údržby krajinných prvků.
Platby vázané na produkci vycházejí výrazně výš, protože se počítají na malé výměry nebo na dobytčí jednotku. Chmel má 14 729,01 korun na hektar, dojnice 3 415,97 korun na velkou dobytčí jednotku, zelenina s vysokou pracností 4 676,59 korun na hektar a ovoce s velmi vysokou pracností 15 696,34 korun na hektar. Chmelař s deseti hektary tak jen z tohoto titulu dostane přes 147 tisíc korun.
Z celkové částky jde 5,7 miliardy korun na základní podporu příjmu, 4,6 miliardy na redistributivní podporu, 6 miliard na ekoplatby a 2,9 miliardy na platby vázané na produkci.
Proč je záloha vyšší a dřív
Důvodem je letošní sucho. Ministr uvedl, že citelně zasáhlo hospodaření zemědělců, a proto se záloha navýšila. Pro podnik je podstatné hlavně to, že peníze přijdou v době, kdy platí za osivo, hnojiva a palivo na podzimní práce, a nemusí si na to brát provozní úvěr.
Jak hluboký propad letos byl, ukazují čísla ze sklizně. Úroda obilí skončila na 6 392 tisících tun, nejméně za čtrnáct let, a vinaři na Břeclavsku hlásili poloviční výnos hroznů. V rybníkářství chybělo Rybářství Třeboň koncem srpna asi 40 procent vody a slavnostní výlov Rožmberka padl.
Co to udělá s cenami potravin
Přímé platby samy cenu v regálu nesnižují, protože nejsou vázané na to, co podnik vyprodukuje. Vyšší a dřívější záloha ale tlumí jeden konkrétní kanál zdražování: nutnost rychle prodat zásoby, aby bylo na provoz. Když má zemědělec hotovost, nemusí obilí nebo dobytek pouštět za první nabídnutou cenu a netlačí na trh sezónní přetlak.
Druhou stranou je nákladová položka, kterou dotace nepokryje. Nafta letos stojí přibližně o patnáct korun na litru víc než loni a u podniku se stovkami hektarů to jsou desetitisíce korun navíc jen za podzimní práce. Dotace na hektar v letošní výši ten rozdíl u velké části hospodářství nepokryje.
Přesné rozdělení celé částky bude známo až po doplatcích, které následují po zálohách. Žádosti o přímé platby podávají zemědělci přes Portál farmáře a stav konkrétní žádosti si tam mohou ověřit.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: mze.gov.cz
