Úroda obilí letos podle odhadu Českého statistického úřadu skončila na 6 392 tisících tun, tedy o 16,9 procenta méně než loni a o 13,1 procenta pod pětiletým průměrem. Je to nejméně za posledních čtrnáct let. U řepky je propad ještě hlubší: 808 tisíc tun znamená mínus 20,9 procenta meziročně a nejnižší úrodu za 21 let. Otázka, která z toho pro domácnost plyne, je jedna: projde se to do ceny mouky, pečiva a oleje v regálu?
Čísla, o kterých je řeč
Jde o odhad sklizně, který ČSÚ zveřejnil 7. srpna 2026 v Rychlé informaci „Odhady sklizní – červenec 2026″. Zpřesněný odhad ke 15. září k dnešnímu dni dohledatelný není, čísla níže jsou tedy srpnový odhad, nikoli definitivní výsledek.
Základní obiloviny celkem: 6 392 tisíc tun, meziročně o 16,9 procenta méně, proti pětiletému průměru o 13,1 procenta méně. Pšenice setá ozimá 4 221 tisíc tun, tedy o 17,0 procenta méně. Jarní pšenice naopak vzrostla o 44,4 procenta na 143 tisíc tun, v celkovém objemu je to ale jen zlomek. Řepka spadla na 808 tisíc tun, o 20,9 procenta meziročně a o 26,1 procenta pod pětiletý průměr. Mák skončil na 28 tisících tun, o 5,1 procenta pod loňskem, ale o 10 procent nad pětiletým průměrem.
U řepky klesla plocha i výnos, u pšenice jen výnos
Tahle část se v agenturních zprávách obvykle neobjeví, protože vyžaduje spojit dvě různé statistiky ČSÚ – lednový přehled osevních ploch a srpnový odhad sklizně. Teprve z toho je vidět, čím je propad způsobený.
U ozimé pšenice se osevní plocha téměř nezměnila: 748 tisíc hektarů znamená pokles o devět tisíc hektarů, tedy o 1,2 procenta. Když tedy produkce spadla o 17 procent při prakticky stejné ploše, znamená to, že za celým propadem stojí výnos z hektaru – ten musel klesnout přibližně o šestnáct procent. Zasetého bylo stejně, sklidilo se méně z každého hektaru.
U řepky se sešly oba faktory. Osevní plocha ozimé řepky klesla na 311 tisíc hektarů, tedy o 25 tisíc hektarů a 7,3 procenta. Produkce přitom spadla o 20,9 procenta – výnos z hektaru tedy klesl o dalších asi patnáct procent. Propad u řepky je tak dvojnásobný: pěstitelé jí zaseli méně a zároveň jim z každého hektaru méně vyšlo. To je také důvod, proč je řepka na 21letém minimu, zatímco obiloviny na čtrnáctiletém.
Zajímavé je, že plochy u jiných ozimů naopak rostly: žito o 17,3 procenta na 24 tisíc hektarů a ozimý ječmen o 7,9 procenta na 118 tisíc hektarů. Část hektarů, které ubyly řepce, tedy zřejmě přešla k jiným plodinám.
Co to znamená pro cenu mouky a pečiva
Tady je potřeba ubrat na dramatičnosti. Cena pšenice se netvoří v Česku, ale na evropském a světovém trhu, a česká sklizeň je v tomto objemu malá položka. Pokud by byla úroda slabá jen u nás a v okolních zemích normální, do spotřebitelské ceny mouky se to propíše jen omezeně.
Druhý důvod je struktura nákladů. V ceně rohlíku nebo chleba je cena obilí jen jednou z položek vedle energií, práce, obalů, dopravy a marže obchodu. Zdražení suroviny o desítky procent se proto v regálové ceně objeví v mnohem menší míře. Naposledy to bylo dobře vidět na mléčných výrobcích: výkupní cena mléka farmářům spadla meziročně o čtvrtinu, v obchodě ale mléko kleslo nesrovnatelně méně – a stejná logika funguje i opačným směrem.
Citlivější na domácí sklizeň je řepka, respektive řepkový olej. Tam je zpracovatelský řetězec kratší a vazba na domácí produkci silnější než u pečiva. Pokud se tedy někde ukáže dopad výraznější, bude to spíš u oleje než u rohlíku.
Kde to hledat na účtence
Praktická rada je sledovat ceny samostatně, ne přes souhrnné číslo inflace. Rozdíly mezi jednotlivými položkami jsou totiž mnohem větší než průměr – v srpnu 2026 u nás inflace dosáhla 1,9 procenta, přitom máslo bylo meziročně levnější o 38,8 procenta a pohonné hmoty dražší o 26,2 procenta. Nedávné zrychlení inflace v eurozóně na 3,8 procenta přitom stálo téměř výhradně na energiích, ne na potravinách.
Letošní sezóna navíc není slabá jen u polních plodin. Sucho zasáhlo i rybníky – Rybářství Třeboň mělo koncem srpna zhruba o 40 procent vody méně než obvykle. A pokud zvažujete nákupy za hranicemi, rozdíl se letos smazal: koš 27 potravin byl v Německu levnější jen o 28 korun.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: csu.gov.cz
