Meziroční inflace v eurozóně zrychlila v září 2026 na 3,8 procenta ze srpnových 3,2 procenta. Je to tříleté maximum a víc, než čekali analytici, kteří v sondáži agentury Reuters odhadovali 3,6 procenta. Hlavním tahákem byla energie, která zdražila o 18,8 procenta meziročně. Jádrová inflace přitom vzrostla jen mírně, na 2,5 procenta – a právě v tomhle rozdílu je odpověď na otázku, co z evropského rekordu poznají české domácnosti na cenách a hypotékách.
Celé zrychlení stojí na energiích
Vývoj za poslední tři měsíce ukazuje jasné zrychlování: v červenci byla inflace v eurozóně 2,9 procenta, v srpnu 3,2 procenta a v září 3,8 procenta. Meziměsíční růst cen se zvýšil ze 0,4 na 0,6 procenta.
Rozhodující je ale struktura. Energie zdražily meziročně o 18,8 procenta, zatímco jádrová inflace, která energie a potraviny vynechává, se posunula jen z 2,4 na 2,5 procenta. Ekonom ING Bert Colijn k tomu uvedl: „Hlavním důvodem rychlejšího tempa zůstala energetická inflace. Ačkoli ceny ropy zůstávají pod maximy z roku 2022 a z letošního jara, ceny benzinu Euro 95 se nyní dostaly na historické maximum.“
Pro čtenáře z toho plyne podstatná věc: nejde o zdražování všeho, ale o zdražování paliv a energií, které se pak postupně propisuje do dopravy a výroby. Stejnou logiku jsme viděli i v českých číslech – v srpnu 2026 u nás inflace dosáhla 1,9 procenta, ale máslo bylo meziročně levnější o 38,8 procenta, zatímco pohonné hmoty zdražily o 26,2 procenta. Průměr tedy nevypovídá o tom, co cítí konkrétní domácnost.
Rozdíly mezi zeměmi jsou dvojnásobné
Jedno číslo za celou eurozónu zakrývá velké rozdíly. Nejvyšší inflaci v září vykázala Litva se 6,1 procenta, nejnižší Malta s 2,4 procenta – tedy dvaapůlkrát méně. Česko do eurozóny nepatří a vlastní měnovou politiku si drží, ale ceny dovážených energií se formují na stejných evropských trzích.
Co udělá ECB a co ČNB
Evropská centrální banka v září zvýšila depozitní sazbu o 0,25 procentního bodu na 2,50 procenta a svou prognózu inflace na rok 2027 posunula na 2,5 procenta. Překročení konsensu analytiků snižuje pravděpodobnost, že by banka v nejbližší době sazby snižovala – a to je mechanismus, který se promítá do úrokových nákladů v celé eurozóně.
Pro českého dlužníka ale platí jiná sazba. Česká národní banka má od 19. června 2026 dvoutýdenní repo sazbu 3,75 procenta, diskontní 2,75 procenta a lombardní 4,75 procenta. Hypotéky v korunách se odvíjejí od těchto sazeb a od výnosů českých státních dluhopisů, ne od rozhodnutí ECB. Evropská čísla tedy nemají přímý vliv na to, kolik vám banka nabídne při refixaci – nepřímo ale ovlivňují, kam se celoevropsky posouvají úroky a ceny energetických vstupů.
Kde se to v Česku projeví nejdřív
Nejrychleji se evropské ceny energií propisují do pohonných hmot a do plynu. Vláda u paliv letos zavedla strop marže 2,50 koruny na litr, který platí od 1. října, což tlumí marži obchodníků, ne ale světovou cenu ropy. Ta se odvíjí i od dění na Blízkém východě – Hormuzský průliv je zavřený už osmý měsíc.
Druhý kanál je regulatorní. Od roku 2027 se mají emisní povolenky ETS2 poprvé dotknout i vytápění domácností a pohonných hmot; ČNB v prognóze počítá s cenou povolenky okolo 57 eur za tunu CO2. Pokud tedy energetická inflace v Evropě zůstane vysoká, sejde se v roce 2027 s dalším nákladem – a to je jediné konkrétní vodítko, podle kterého lze dnes odhadovat, co se stane s českými účty za energie.
Zdroj: www.ceskenoviny.cz, www.cnb.cz
