Inflace v srpnu 2026 dosáhla 1,9 procenta a zní to jako klidné číslo. Jenže průměr tady nic nevysvětluje: máslo je meziročně levnější o 38,8 procenta a vepřové o 23,7 procenta, zatímco pohonné hmoty zdražily o 26,2 procenta. Rodina, která denně dojíždí autem, tedy zdražování prožívá úplně jinak než domácnost bez auta. Spočítali jsme, o kolik se za rok změnil měsíční výdaj konkrétní domácnosti.
Modelový rozpočet: kdo platí víc a kdo míň
Vezměme domácnost, která měsíčně protankuje za 4 000 korun. Za stejné množství paliva platila loni v srpnu zhruba 3 170 korun – dnes ji tedy tankování stojí přibližně o 830 korun měsíčně víc, tedy skoro deset tisíc za rok.
Na druhé straně stojí elektřina, která zlevnila o 11,2 procenta. Kdo dnes platí 2 500 korun měsíčně, dával loni za stejnou spotřebu asi 2 815 korun – ušetří tedy kolem 315 korun. Zemní plyn zlevnil o 4,8 procenta, takže u účtu 1 500 korun jde o úsporu necelých osmdesáti korun.
Nejvíc ale vidí rozdíl nájemníci. Nájemné vzrostlo o 6,1 procenta: u nájmu 15 000 korun to znamená zhruba 860 korun měsíčně navíc oproti loňskému srpnu, tedy přes deset tisíc za rok. A to je položka, se kterou se nedá manévrovat tak jako s tankováním.
U potravin platí opak. Kdo měsíčně koupí máslo za 200 korun, platil loni za stejné množství kolem 327 korun – ušetří tedy asi 127 korun. U vepřového za 600 korun je úspora zhruba 186 korun. Jde o modelový propočet z meziročních indexů Českého statistického úřadu; skutečná úspora závisí na tom, co konkrétní domácnost kupuje.
Proč se průměr a pocit rozcházejí
Rozdíl mezi zbožím a službami je letos mimořádný. Zboží meziročně zdražilo jen o 0,2 procenta, kdežto služby o 4,5 procenta. Průměr 1,9 procenta tak vzniká vyvážením dvou velmi odlišných světů.
Doprava jako celek přidala 9,6 procenta. V bydlení se tahají za opačné konce provazu: nájemné plus 6,1 procenta, náklady vlastnického bydlení plus 5,4 procenta, vodné plus 3,9 a stočné plus 3,8 procenta, ale elektřina minus 11,2 procenta. Zdražilo také stravování v restauracích o 3,9 procenta, ubytování o 6,8 procenta a tabák o 7,2 procenta.
Potraviny táhnou index dolů: kromě másla a vepřového zlevnila drůbež o 8,3 procenta a sýry o 5,2 procenta.
Co z toho plyne prakticky
Pro rozhodování o rodinném rozpočtu z toho vyplývá jedna věc: sledovat celostátní inflaci má smysl jen pro orientaci. Podstatné je, jakou váhu mají ve vašem rozpočtu položky, které se hýbou nejvíc – tedy palivo, nájem a energie.
Kdo hodně jezdí autem, má nejsilnější páku na straně paliva. Od října navíc začne maximální ceny paliv znovu stanovovat Ministerstvo financí a spotřební daň z nafty klesne, takže se čísla mohou v dalších měsících změnit. Kdo naopak platí vysoký nájem, ušetří nejspíš jen změnou smlouvy o energiích.
Meziroční míra inflace za posledních dvanáct měsíců činí 2,0 procenta, tedy prakticky na cíli centrální banky. ČNB proto v září nechala sazby na 3,75 procenta, guvernér Aleš Michl ale nevyloučil zvýšení v listopadu. Na pokles cen potravin má vliv i konkurence obchodních řetězců – rozdíl mezi českým a německým nákupem se letos smrskl na pouhých 28 korun.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: csu.gov.cz
