Nákup v Německu se pro Čechy přestává vyplácet. Koš 27 stejných potravin a drogerie stál 22. září v Lidlu ve Frýdlantu 1 244 korun, v německé Žitavě 1 216 korun. Rozdíl 28 korun nepokryje ani benzin na cestu tam a zpět. Ještě loni přitom byl český koš o 1 396 korun a německý náskok činil devět procent. Neznamená to ale, že by se výlet za hranice nevyplatil vůbec – rozhodují konkrétní položky.
Co se pořád vyplatí koupit v Německu
Rozdíl se smazal v průměru, ne u všeho. V Žitavě zůstávají výrazně levnější čtyři skupiny zboží. Jablka stojí kolem 27 korun za kilo proti českým 40, tedy o třetinu méně. Máslo vyjde na 29 korun oproti českým 40 – rozdíl 11 korun na kostce. O třetinu levnější jsou také rajčata a Nutella a o více než čtvrtinu tablety do myčky.
Naopak se nevyplatí vozit rýži, která je v Německu o 29 procent dražší, a čerstvá kuřecí prsa s rozdílem 24 procent v neprospěch Německa. Ztrátové jsou i rybí prsty, mouka, mléko a pečivo. Počet položek levnějších v Německu klesl ze 17 z 27 na 13 z 27.
Praktický závěr: cesta za hranice dává smysl jen jako cílený nákup několika konkrétních věcí – ovoce, másla a drogerie – nikoli jako generální nákup na týden.
Polsko drží náskok, ale menší
Polský koš vyšel v Bogatyni na 1 141 korun, tedy o 103 korun levněji než český. I tady se ale rozdíl zmenšuje: loni bylo Polsko levnější zhruba o 14 procent, letos o osm. Nejvýraznější zůstává u zeleniny a pečiva – okurky jsou o 55 procent levnější, brambory a jogurt o 44 procent.
Kdo tedy jezdí nakupovat za hranice kvůli čerstvému zboží, má dnes lepší důvod jet do Polska než do Německa.
Proč české ceny spadly o 11 procent
Meziroční pokles o 152 korun není dílem jediné příčiny. Významnou roli sehrála cenová strategie řetězce: Lidl od února zařadil do programu trvale nízkých cen mouku, mléko, rýži, těstoviny, vejce a máslo, což z celkového zlevnění vysvětluje zhruba 80 korun. Přitvrdila i konkurence – Penny Market zvýšil svůj podíl v diskontním segmentu z 36 na 41 procent, zatímco Lidl klesl ze 61 na 57 procent.
Svou roli hrají i daně. Česko od ledna 2024 sloučilo dvě nižší sazby DPH do jedné dvanáctiprocentní, zatímco Polsko v roce 2024 opustilo nulovou DPH na potraviny, čímž se tamní náskok zmenšil.
Analytik Zdeněk Skála z agentury Skála a Šulc k tomu dodává, že rozdíly mezi akčními a běžnými cenami v řadě kategorií už do značné míry nedávají smysl.
Jak srovnání vzniklo
Porovnávalo se 27 identických položek – pečivo, mléčné výrobky, čerstvé maso, vejce, ovoce, zelenina, káva, těstoviny, rýže, nápoje a drogerie – ve třech prodejnách stejného řetězce ležících blízko sebe u trojmezí. Měření proběhlo 22. září 2026. Srovnávají se běžné, neakční ceny; se slevami byl český a německý koš prakticky shodný a polský levnější o 78 korun.
Že ceny v regálu nekopírují ceny u výrobců okamžitě, ukázal letos i vývoj u cukru, který u výrobců spadl ke dvanácti korunám, ale v obchodě se drží kolem patnácti. Podobně se do cen promítá úroda: letošní sklizeň brambor na Vysočině klesla o 32 procent. A při srovnávání cen se vyplatí dívat i na složení – francouzská studie letos spojila část běžných konzervantů s vyšším krevním tlakem.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
