Cena cukru se v obchodech drží kolem 15 korun za kilogram. V prosinci 2022, na vrcholu potravinové inflace, to bylo rekordních 32,23 koruny. U výrobců v Česku, Německu a Polsku spadla cena letos na jaře až ke dvanácti korunám. Otázka, která zajímá zákazníka u regálu, tedy zní jinak než otázka cukrovarníků: promítne se to do ceny sušenek, marmelád a slazených nápojů? Odpověď je spíš ne, a má to logiku, kterou stojí za to znát.
Proč se levný cukr do sladkostí nepropíše
Cukr je v ceně hotového výrobku obvykle jen malou položkou. U tabulky čokolády, sklenice marmelády nebo sáčku sušenek tvoří větší část nákladů obal, energie, doprava, práce a marže obchodu. Když surovina zlevní o pár korun na kilogram, na výsledné ceně se to projeví v haléřích, které se v koncové ceně ztratí.
Mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek k tomu dodává, že nákladové tlaky v oboru pokračují: ceny stagnují, zatímco výdaje rostou. Výrobci tedy úsporu na surovině typicky použijí na pokrytí jiných nákladů, ne na snížení ceny.
Reálná kupní síla přitom roste i bez zlevnění potravin. Podle posledních dat mzdy ve druhém čtvrtletí rostly nominálně o 6,4 procenta při růstu spotřebitelských cen o 2,0 procenta, takže rozdíl si lidé odnášejí spíš přes výplatu než přes cenovku.
Kdo levný cukr doplácí
Tlak dopadá na zpracovatele. Agrana loni uzavřela cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou, Česko tak má místo sedmi už jen šest cukrovarů. Tereos TTD provozuje závody v Dobrovici a Českém Meziříčí, kde v kampani 2025/2026 vyrobil 354 tisíc tun cukru. V rámci celé Evropské unie skončilo od roku 2017 zhruba dvacet řepných cukrovarů.
Předseda Českomoravského cukrovarnického spolku Josef Pojer upozorňuje, že problém není v nedostatku řepy, ale v ekonomice výroby. Cukrovar je energeticky náročný provoz s krátkou sezonou, a když je výkupní cena nízká, kampaň se nemusí vyplatit ani při plných skladech suroviny.
Lidé jedí míň sladkého
Druhý faktor je poptávka. Spotřeba cukru v Česku klesla z 36,9 kilogramu na obyvatele v roce 2022 na 30,8 kilogramu v roce 2024. Zákazníci sahají po méně sladkých výrobcích a výrobci část cukru nahrazují jinými sladidly. Šest kilogramů na hlavu za dva roky je v měřítku celé země podstatný propad odbytu.
Kombinace nízké ceny a klesající spotřeby je pro pěstitele i cukrovary nepříjemná dvojice. Podobně zranitelné je i další české zemědělské odvětví: letos vinaři na jižní Moravě hlásí poloviční úrodu hroznů, byť z jiného důvodu.
Co z toho plyne pro nákupy
Kdo zavařuje nebo peče, má teď surovinu levnou a vyplatí se toho využít. Kdo čeká na zlevnění hotových sladkostí, bude nejspíš čekat marně. A pokud jde o české potravinářské značky, jejich ceny drží spíš tradice a poptávka než cena vstupů, jak ukazuje příběh, kdy olomoucké tvarůžky slaví 150 let a stále se balí ručně.
Zdroj: www.novinky.cz
