Sklizeň brambor na Vysočině letos podle odhadů Českého statistického úřadu skončí na 136 tisících tunách, tedy o 32,4 procenta níž než loni. Protože kraj dává 28,8 procenta celé české produkce konzumních brambor, nejde o regionální zprávu, ale o čtvrtinu až třetinu národní nabídky. Co z toho plyne pro cenu v regálu, je ale složitější, než se na první pohled zdá.
O kolik přesně jde
Odhady ČSÚ k 15. srpnu 2026 počítají u konzumních brambor s výnosem 22,5 tuny z hektaru, což je o 32,8 procenta méně než loni. Propad tedy nejde na vrub menší osevní plochy – z hektaru se prostě sklidilo výrazně míň. To ukazuje na průběh počasí, ne na rozhodnutí pěstitelů.
Brambory přitom nejsou jediné. Řepky kraj sklidí necelých 91 tisíc tun při výnosu 2,5 tuny z hektaru, což je o 19,6 procenta méně a nejnižší množství za posledních dvacet let. Základních obilovin bude 644 tisíc tun, o 14,1 procenta a 106 tisíc tun méně než loni – nejméně od roku 2012.
Jak dopadly jednotlivé plodiny
Mezi obilovinami drží největší podíl ozimá pšenice se 380 tisíci tunami, tedy zhruba šedesáti procenty krajské sklizně obilovin. Jarního ječmene bude 106 tisíc tun, ozimého 78 tisíc, žita 20 tisíc tun při poklesu o 8,1 procenta a ovsa 18 tisíc tun, což je zhruba polovina obvyklého množství. Kukuřice na zeleno klesla na 1 007 tisíc tun, o 27,8 procenta, při výnosu 26,17 tuny z hektaru.
Propad u kukuřice na zeleno je podstatný pro chovatele – jde o krmnou plodinu, jejíž nedostatek se promítá do nákladů na chov skotu, a tedy s odstupem i do cen mléka a masa.
Co to znamená pro ceny brambor
Tady je potřeba být přesný: ČSÚ v odhadech sklizně ceny neuvádí, takže konkrétní číslo pro zimu nikdo seriózně předpovědět nemůže. Co se říct dá, je mechanismus. Když z kraje, který pěstuje skoro třetinu českých brambor, ubude třetina úrody, chybějící objem musí něčím nahradit – buď zásobami z jiných krajů, nebo dovozem z Německa, Polska a Nizozemska.
Klíčová je tedy situace v těch zemích, ne jen na Vysočině. Pokud měly dobrý rok, dovoz rozdíl srovná a na regálu se propad projeví mírně. Pokud ne, roste cena celého středoevropského trhu naráz. Ceny v obchodech se navíc od výkupních cen odpoutávají – jak jsme popsali u cukru, který u výrobců spadl ke dvanácti korunám, aniž by to zlevnilo sladkosti, řetěz od pole k regálu nefunguje jako spojitá nádoba.
Proč se to stalo
Souběžný propad u brambor, řepky, obilovin i kukuřice napříč celým krajem ukazuje na plošnou příčinu, typicky na průběh srážek a teplot během vegetace. Podobný obrázek hlásí i další regiony: na jižní Moravě vinaři sklidili zhruba poloviční úrodu hroznů, byť s výbornou kvalitou. Zemědělský rok 2026 tedy nebyl slabý jen v jedné komoditě.
Na co se připravit
Pro domácnost z toho plyne jedna praktická úvaha. U brambor se tradičně vyplatí nakoupit větší množství na podzim, kdy je nabídka nejširší, a skladovat je v chladu a temnu. V roce se slabou úrodou to platí dvojnásob, protože nabídka se přes zimu spíš ztenčuje. Zároveň ale nemá smysl panikařit a kupovat zásoby, které domácnost nezvládne spotřebovat – zkažené brambory jsou dražší než ty zdražené. Náklady domácností beztak letos tlačí i jiné položky, například zdražené fixace elektřiny a plynu.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: csu.gov.cz
