Nedůvěra ministru Tarabovi prošla slovenskou sněmovnou v úterý 29. září o jediný hlas nad potřebnou hranici: pro bylo 77 poslanců ze 150, k úspěchu jich bylo třeba nejméně 76. Zvláštní na tom je, kdo hlasoval – návrh podpořila celá opozice a zároveň vládní SNS, za kterou Tomáš Taraba do vlády nastoupil. Poslanci Smeru Roberta Fica a strany Hlas k hlasování nepřišli.
Jak se na Slovensku odvolává jeden ministr
Tohle je věc, která překvapí každého, kdo je zvyklý na český ústavní systém. Slovenská ústava umožňuje vyslovit nedůvěru nejen vládě jako celku, ale i jednotlivému členovi vlády. Pokud takové hlasování projde, prezident ministra odvolá – nejde o politické doporučení, ale o povinnost. Podle prezidentské kanceláře měl Peter Pellegrini Tarabu odvolat ve středu.
V Česku by stejný postup možný nebyl. Poslanecká sněmovna může vyslovit nedůvěru pouze vládě jako celku, nikoli konkrétnímu ministrovi, a potřebuje k tomu nadpoloviční většinu všech poslanců, tedy 101 z 200. Usnesení, kterým Sněmovna vyzývá premiéra k odvolání ministra, je politický nátlak bez právní síly – jmenování a odvolání členů vlády zůstává v rukou prezidenta na návrh předsedy vlády. Jak taková varianta vypadá v praxi, bylo vidět na nedávném hlasování o nedůvěře české vládě, kde opozici chybělo devět hlasů.
Proč Tarabu shodila vlastní strana
SNS žádala odvolání svého vlastního nominanta z pozice ministra životního prostředí už od jara 2026. Spor uvnitř strany tak trval několik měsíců a dokončila ho až kombinace opozičních hlasů s hlasy SNS. Tím, že se Smer a Hlas hlasování nezúčastnily, nechaly celou věc projít, aniž by ji musely přímo podpořit – a aniž by proti ní hlasovaly.
Předseda opozičního Progresívneho Slovenska Michal Šimečka to okomentoval takto: „Ukázalo se, jak velká je slabost a politická impotence Roberta Fica. Jediná možnost jsou nyní předčasné volby.“ Fico podle svého vyjádření o dalším postupu jednal s vedením své strany ve středu.
Co to znamená pro Ficovu koalici
Odvolání jednoho ministra vládu nekácí. Ukazuje ale, že koalice nemá v konkrétním hlasování spolehlivou většinu, protože jeden z jejích členů hlasoval s opozicí. Jestli se to bude opakovat u zásadnějších bodů, jako je rozpočet nebo klíčové zákony, je otevřená otázka – a právě na ni Šimečka staví argument o předčasných volbách.
Robert Fico vede slovenskou vládu od podzimu 2023. Jeho tehdejší cesta k vítězství ve volbách i pozdější témata, mezi která patřilo třeba přehodnocení opatření z doby pandemie, ukazují, že s konfliktními hlasováními má zkušenost. Tentokrát ale spor přišel zvnitřku koalice.
Proč to má význam i pro Čechy
Slovenská vláda v posledních týdnech přijímá opatření, která se dotýkají i lidí, kteří přes hranici jezdí – patří k nim strop marže na palivo a zlevněné jízdenky ve vlacích. Nestabilní koalice se na podobných krocích shoduje obtížněji, takže personální otřesy mohou jejich tempo ovlivnit.
Resort životního prostředí je navíc na Slovensku spojený s agendou, kde se rozhoduje o velkých investicích a evropských fondech. Kdo post po Tarabovi převezme, slovenská vláda dosud neoznámila.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz
