Kontaminace pitné vody olovem v obcích severně od Prahy má nově trestněprávní rozměr. Středočeská policie věc překlasifikovala a prověřuje možné obecné ohrožení z nedbalosti a přečin ohrožení a poškození životního prostředí, uvedla mluvčí Vlasta Suchánková. Voda z kohoutku je zároveň po nových rozborech opět pitná. Pro domácnosti v zasažených obcích je ale podstatnější jiná otázka: kolik olova ve vodě vůbec smí být, proč to z kohoutku nepoznáte a co mají dělat rodiny s kojencem nebo těhotnou ženou.
Limit je deset mikrogramů, hygienici naměřili téměř trojnásobek
Hygienici odebrali 25. září dvanáct vzorků a ve dvou z nich naměřili 29,5 a 24,4 mikrogramu olova na litr. Limit pro pitnou vodu je deset mikrogramů na litr, nejvyšší zjištěná hodnota ho tedy překročila téměř trojnásobně. Omezení se dotklo více než dvaceti tisíc lidí ve dvanácti obcích: v Hošticích, Husinci, Klíčanech, Klecanech, Máslovicích, Odoleně Vodě, Postřižíně, Řeži, Sedlci, Větrušicích, Vodochodech a ve Zdibech. Vodu tam dodávají Středočeské vodárny. O tom, co se v zasažených obcích smělo a co ne, jsme psali na konci září.
Podstatné je, že olovo ve vodě nijak nezměnilo její vzhled, vůni ani chuť. Domácnost tedy nemá žádný způsob, jak si problém sama u kohoutku všimnout – jedinou cestou je laboratorní rozbor. Právě proto se u vody dodávané veřejným vodovodem spoléhá na pravidelné kontroly vodárny a hygieniků, a proto také informace o překročení limitu přichází až s několikadenním odstupem po odběru vzorku.
Co policie prověřuje a kde hledá zdroj
Policie zahájila úkony trestního řízení a případ posuzuje přísněji než zpočátku. Kromě obecného ohrožení z nedbalosti prověřuje i přečin ohrožení a poškození životního prostředí. Na vyšetřování spolupracuje s Českou inspekcí životního prostředí, vodoprávním úřadem a hydrogeology.
Jednou z posuzovaných variant je bývalá skládka Kasova rokle, která se nachází v blízkosti jímacích objektů. Spojitost skládky s nálezem olova ve vodě ale potvrzená není a zůstává pouze jednou z možností, které vyšetřovatelé ověřují. Výsledek bude záležet na tom, co ukážou hydrogeologické posudky – tedy zda se podaří doložit cestu, kterou by se olovo mohlo dostat do jímané vody.
Nejrizikovější jsou kojenci a těhotné ženy
Hygienička Dana Šalamunová uvedla, že nejrizikovější skupinou jsou kojenci a těhotné ženy. To je také důvod, proč se při podobných případech jako první doporučuje balená voda na pití a na přípravu kojenecké výživy, zatímco mytí, sprchování a splachování zůstává bez omezení. Olovo se totiž do těla dostává polknutím, ne pokožkou.
Pro rodiny s malými dětmi z toho plyne praktické pravidlo: dokud trvá jakékoli omezení vydané hygienickou stanicí, používá se na pití, vaření a mléko balená voda, a to i v případě, že voda z kohoutku vypadá úplně normálně. Podobně se postupovalo i při salmonele ve školní jídelně v Újezdu nad Lesy, kde také rozhodovalo hygienické opatření, nikoli to, jak jídlo vypadalo.
Voda je po nových rozborech opět pitná
Nové rozbory podle dostupných informací vyšly dobře a voda z kohoutku je v zasažených obcích opět pitná. Jak dlouho přesně omezení platilo a kolika domácností se dotklo, zdroje neuvádějí – počet obyvatel v dotčených obcích je však vyšší než dvacet tisíc.
Případ zároveň připomíná, že cena vody a kvalita vody jsou dvě různé věci a že ani vyšší účet nezaručuje lepší rozbor. Rozdíly v tom, kolik domácnosti za vodu platí, jsou přitom mezi vodárnami výrazné – na Chrudimsku a Pardubicku jde o rozdíl více než 35 korun na kubíku. S nálezy nežádoucích prvků v tom, co denně konzumujeme, se ostatně nepracuje jen u vody: podobně se řeší i arzen v rýži, který dokáže snížit namáčení před vařením.
Pokud chcete mít jistotu o vodě z vlastní studny, na kterou se kontroly vodárny nevztahují, jediným způsobem je zaplatit si akreditovaný laboratorní rozbor. U vody z veřejného vodovodu informace o překročení limitu zveřejňuje hygienická stanice a dodavatel.
Zdroj: www.novinky.cz, www.estav.cz
