Míra úspor domácností vystoupala ve druhém čtvrtletí 2026 na 19,9 procenta. Podle čtvrtletních sektorových účtů, které Český statistický úřad zveřejnil 30. září, je to o 0,4 procentního bodu víc než v předchozím čtvrtletí a o 0,1 bodu víc než před rokem. Češi tedy odkládají skoro pětinu toho, co jim projde rukama, a to v době, kdy jim příjmy reálně rostou.
Co to znamená pro vaši peněženku
Vysoká míra úspor je pro jednotlivou domácnost dobrá zpráva o rezervě, pro ekonomiku ale znamená brzdu. Peníze, které lidé odloží, se nepromění v útratu v obchodech a restauracích. Právě proto se číslo sleduje: ukazuje, nakolik domácnosti věří, že se jim v příštích měsících nestane nic nepříjemného.
Praktický dopad je dvojí. Slabší spotřeba tlumí tlak na ceny, což je argument proti dalšímu zdražování, zároveň ale neposkytuje důvod ke snižování úrokových sazeb, protože úspory v bankách nejsou samy o sobě problém. Pro člověka, který plánuje hypotéku nebo spořicí produkt, je tedy podstatné, že se z tohoto čísla rychlé zlevnění úvěrů vyvodit nedá.
Příjmy rostou rychleji než spotřeba
Statistika vysvětluje i mechanismus, kterým míra úspor vznikla. Reálné příjmy domácností se meziročně zvýšily o 3,1 procenta, spotřeba na obyvatele ale jen o 2,5 procenta. Rozdíl mezi oběma čísly je přesně to, co skončilo na spořicích účtech, ve dluhopisech nebo v hotovosti.
Mezičtvrtletně příjmy přidaly 0,7 procenta a spotřeba 0,6 procenta. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl podle ČSÚ 55 048 korun a reálně stoupl o 1,1 procenta proti předchozímu čtvrtletí a o 4,2 procenta meziročně. Mzdy tedy nejen dohnaly inflaci, ale předběhly ji.
Že průměr zakrývá velké rozdíly, je u mezd dobře vidět: mezi Prahou a Karlovarským krajem je rozdíl skoro 22 tisíc korun měsíčně. Podobně to platí pro ceny. Srpnová inflace 1,9 procenta skrývala máslo levnější o 39 procent a benzin dražší o 26, takže každá domácnost cítí něco jiného.
Firmy naopak investují opatrněji
Druhá polovina statistiky patří podnikům a vyznívá smíšeně. Míra investic nefinančních podniků klesla o 0,1 procentního bodu na 28,3 procenta, proti stejnému období loni je ale o 1,3 bodu vyšší. Mezičtvrtletní pokles je tedy drobný a dlouhodobější srovnání zůstává příznivé. Zisk podniků se podle ČSÚ snížil.
Celá ekonomika přitom dál roste, i když pomalu. Hrubý domácí produkt přidal 0,3 procenta mezičtvrtletně a 1,8 procenta meziročně.
Kam s odloženými penězi
Pro domácnost, která patří do té pětiny odkládajících, je podstatná otázka, kde peníze mají ležet. Základní sazba ČNB je nyní na 3,75 procenta, přičemž bankovní rada je v září ponechala beze změny a guvernér Michl nevylučuje zvýšení v listopadu. Spořicí účty se od této sazby odvíjejí, i když s odstupem.
Alternativou jsou státní dluhopisy, u nichž naposledy tříměsíční Flexi Bond nabídl 3,75 procenta bez daně. Kdo naopak zvažuje bydlení, musí počítat s tím, že průměrná sazba nových hypoték stoupla na pět procent. Vysoká míra úspor a drahé hypotéky spolu souvisí: část lidí místo úvěru čeká a spoří.
Čtvrtletní sektorové účty vycházejí vždy s odstupem přibližně tří měsíců po skončení období. Další čísla, tedy za třetí čtvrtletí 2026, tak přijdou na konci letošního roku.
Zdroj: csu.gov.cz
