Poplatek za skládkování využitelných odpadů stoupne od 1. ledna 2027 z letošních 1600 na 1700 korun za tunu a do roku 2029 doroste na 1850 korun. Obce ale nemohou zdražovat neomezeně: podle metodiky ministerstva financí mohou po lidech vybrat nejvýš 1200 korun za osobu ročně, nebo si zvolit poplatek podle objemu s maximem jedné koruny za litr. Rozdíl mezi těmito dvěma čísly je přesně to, o čem se bude v zastupitelstvech na podzim rozhodovat.
Celá tabulka sazeb až do roku 2030
U využitelných odpadů, tedy těch, které by se daly recyklovat, jde sazba za ukládání na skládku podle přílohy zákona č. 541/2020 Sb. takto: v roce 2026 platí 1600 korun za tunu, v roce 2027 stoupne na 1700 korun, v roce 2028 na 1800 korun a od roku 2029 na 1850 korun za tunu, kde už zůstává.
U zbytkových odpadů je vývoj mírnější. V letech 2026 a 2027 se platí 600 korun za tunu, v letech 2028 a 2029 pak 700 korun a od roku 2030 částka dosáhne 800 korun za tunu. U nebezpečných odpadů je sazba 2000 korun za tunu.
Podstatná je ještě jedna věc, která v debatě o odpadech skoro nezní: obce z toho poplatku nedostávají celý výnos a jejich podíl se postupně snižuje. U využitelných odpadů klesá z 60 procent v roce 2021 na 20 procent od roku 2030, u zbytkových z 80 na 40 procent. Zbytek jde do Státního fondu životního prostředí. Obcím tedy roste nákladová strana rychleji, než jak jim roste příjem ze stejného poplatku.
Kolik po vás obec smí vybrat
Tady jsou dvě možnosti a obec si musí vybrat jednu. Buď poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, jehož strop je 1200 korun za osobu a rok, nebo poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, u kterého je maximum jedna koruna za litr kapacity.
Pro představu, co ta jedna koruna za litr znamená v praxi – následující výpočet je naše ilustrace, ne údaj ministerstva: domácnost s běžnou 120litrovou popelnicí vyvážená každých čtrnáct dní naplní za rok kapacitu asi 3 120 litrů, tedy strop okolo 3 120 korun. Čtyřčlenná rodina by přitom u poplatku na osobu zaplatila při plném stropu 4 800 korun. Který ze dvou systémů je pro konkrétní domácnost výhodnější, tak závisí hlavně na tom, kolik lidí v ní žije a jak velkou nádobu má.
Metodika ministerstva financí pamatuje i na osvobození, takže konkrétní vyhláška vaší obce může některé skupiny od poplatku uvolnit. Platí ale, že bez obecně závazné vyhlášky obec poplatek vybírat nemůže a vyhlášku musí zastupitelstvo schválit – proto se změny poplatků objevují typicky na podzimních jednáních s účinností od ledna.
Kolik prostoru obcím ještě zbývá
Praktický závěr z obou tabulek je jednoduchý: obce, které dnes vybírají výrazně pod stropem, mají prostor zdražení skládkování absorbovat bez toho, aby lidem výrazně zvedly poplatek. Obce, které už jsou u 1200 korun na osobu nebo blízko, ten prostor nemají a rozdíl musí pokrýt z rozpočtu, nebo snížit množství odpadu, které na skládku posílají.
A právě to je smysl celé konstrukce: sazba za využitelné odpady roste rychleji než u zbytkových, aby se obcím vyplatilo třídit. Kdo vytřídí víc, platí z celkového objemu menší část podle dražší sazby.
Jak silnou pákou jsou obecní vyhlášky a nařízení i v jiných oblastech, je vidět třeba na tom, že lhůty na zimní úklid chodníků nenajdete v zákoně, ale v nařízení vašeho města. U odpadů má obec zároveň omezené možnosti kontroly – ukázali jsme to na situaci, kdy soused pálí odpad v kotli a úřad k němu domů jen tak nevejde. Odpadové poplatky se navíc potkávají s dalšími chystanými změnami na příjmové straně, které jsme popsali v textu o tom, které daně chce vláda zvýšit.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: mze.gov.cz, mf.gov.cz
