Když soused pálí odpad v kotli, úřad k němu domů jen tak nevejde. Podle sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí musí být splněny tři podmínky podle § 17 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb. najednou, jinak kontrola v rodinném domě proběhnout nesmí. Praktický důsledek je nepříjemný, ale znát ho vyplatí: první stížnost nikdy nekončí kontrolou, jen dopisem – a právě proto je důležité, co do ní napíšete.
Tři podmínky, které musí platit současně
První je opakované důvodné podezření, že provozovatel porušuje své povinnosti. Slovo opakované je tu klíčové: jedno oznámení nestačí. Druhá podmínka je, že úřad už při prvním podezření provozovatele písemně upozornil a poučil. Třetí zní, že porušení povinností nelze prokázat bez provedení kontroly.
Teprve když jsou splněny všechny tři, může obecní úřad obce s rozšířenou působností do domu vstoupit. Tohle je důvod, proč lidé často nabývají dojmu, že úřad nic nedělá: na první podnět skutečně jen napíše dopis. Jenže bez toho dopisu se druhý krok podle zákona nedá udělat vůbec.
Co z toho plyne pro stížnost
Z konstrukce zákona vyplývá, že cílem první stížnosti není kontrola, ale založení záznamu, o který se dá opřít stížnost druhá. Podnět proto má smysl psát tak, aby se dal později zopakovat a doložit. Užitečné je uvést přesnou adresu domu, datum a čas jednotlivých případů, popis toho, co konkrétně bylo pozorováno – barva a zápach kouře, doba hoření, saze na okolních pozemcích – a jestli je situace opakovaná.
Podstatné je také oznámení posílat pokaždé znovu, s novým datem. Souvislá řada podnětů je přesně to, co zakládá „opakované důvodné podezření“. Jedna obsáhlá stížnost jednou za rok tuto podmínku nenaplní, i kdyby byla sebepodrobnější.
Kam podnět poslat
Adresátem je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu dům stojí – ne obecní úřad malé obce a ne Česká inspekce životního prostředí, která řeší hlavně provozovatele větších zdrojů. Úřad podnět posoudí podle § 42 správního řádu a sám rozhodne, jak bude dál postupovat.
Tady je detail, na který se často zapomíná: pokud si stěžovatel o informaci výslovně požádá, má úřad třicet dnů na to, aby mu sdělil, zda řízení zahájil, nebo z jakých důvodů je nezahájil. Bez té žádosti se stěžovatel nedozví nic. Vyplatí se ji tedy do podnětu rovnou napsat.
Jak kontrola probíhá
Kontrolující musí předložit pověření ke kontrole, šetřit práva a oprávněné zájmy kontrolované osoby a vyhotovit protokol o kontrole, jehož stejnopis doručí kontrolovanému. Ten má pak patnáct dnů ode dne doručení protokolu na písemné a odůvodněné námitky.
Protokol je tedy hlavní dokument celého procesu, a to pro obě strany. Kontrolovanému běží od jeho doručení lhůta, stěžovateli protokol nepatří – do spisu se dostane jen postupem podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a i tam s omezeními.
Jaké pokuty hrozí
Nepodnikající fyzické osobě může být uložena pokuta až 20 000 korun. U podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby jde o částku až 100 000 korun. To je zároveň strop, se kterým se počítá u nesplněné povinné revize kotle jednou za tři roky – ta je ale jiná věc než spalování odpadu a týká se povinností samotného majitele, ne stížnosti souseda.
Kdy problém eskaluje
Sezonně nejvíc na podzim a v zimě, kdy se rozjíždí topení. Kdo řeší kouř ze sousedova komína, měl by počítat s tím, že celý postup od prvního podnětu po případnou kontrolu zabere měsíce. Souvisí s tím i to, kdy se vlastně musí začít topit podle vyhlášky, a ekonomický tlak, který lidi ke spalování čehokoli po ruce žene – například zdražené fixace elektřiny a plynu u dalších dodavatelů.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: mzp.gov.cz
