Revize kotle na pevná paliva čeká před startem topné sezony každou domácnost, která topí uhlím nebo dřevem v kotli o příkonu 10 až 300 kilowattů. Zákon o ochraně ovzduší ji nařizuje nejméně jednou za tři roky a za nepředložený doklad hrozí nepodnikající fyzické osobě pokuta až 20 000 korun. Nejčastější chybou přitom nebývá zmeškaný termín, ale kontrola od někoho, kdo k ní nemá oprávnění. Takový papír úřadu neobstojí.
Koho se povinnost týká a jak se počítají tři roky
Povinnost vychází z § 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Dopadá na provozovatele spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o příkonu od 10 do 300 kilowattů napojeného na teplovodní soustavu ústředního vytápění. V praxi tedy na běžný kotel na uhlí, dřevo, brikety nebo pelety v rodinném domě. Krbová kamna bez napojení na otopnou soustavu pod ni nespadají.
Lhůta se nepočítá podle kalendářních let, ale od poslední kontroly. Zákon mluví o 36 měsících od té předchozí, u nového zdroje od jeho uvedení do provozu. Kdo si tedy nechal kotel zkontrolovat v listopadu 2023, má čas do listopadu 2026. Doklad je potřeba uschovat, úřad obce s rozšířenou působností si o něj může kdykoli napsat.
Kominík nestačí, kontrolu smí udělat jen proškolená osoba
Tady vzniká nejvíc chyb. Kontrolu technického stavu a provozu nesmí provést libovolný kominík ani servisní technik. Podle sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí ji může udělat výhradně odborně způsobilá osoba, tedy člověk proškolený přímo výrobcem daného kotle, který od něj má udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě. Pro kotel jedné značky proto potřebujete technika proškoleného právě pro tuto značku.
Seznam těchto osob vede ministerstvo v databázi odborně způsobilých osob. Před objednáním se vyplatí ověřit si, že technik je v ní pro váš typ kotle skutečně zapsaný. Jinak hrozí, že zaplatíte za dokument, který při kontrole neobstojí. Pravidelné čištění a kontrola spalinové cesty, kterou provádí kominík, je samostatná povinnost podle jiného předpisu a revizi kotle nenahrazuje.
Co musí být v dokladu, aby prošel
Náležitosti dokladu určuje prováděcí vyhláška č. 415/2012 Sb. Musí z něj být patrný výsledek kontroly, tedy posouzení, zda je zdroj instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a požadavky zákona. Dále informaci, zda kotel plní minimální emisní požadavky podle přílohy č. 11 zákona, zjištění, zda se v něm nespalovala nepovolená paliva nebo odpad, a kopii oprávnění od výrobce. Právě chybějící kopie oprávnění bývá častým důvodem, proč doklad neprojde.
Technik má navíc povinnost ohlásit údaje o výsledku kontroly nejpozději do 60 dnů od vystavení dokladu do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností ISPOP. To je ale jeho povinnost, nikoli vaše. Majitel kotle si hlídá jen to, že doklad má a umí ho předložit.
Kolik zaplatíte, když doklad nemáte
Nepodnikající fyzické osobě hrozí za nepředložení dokladu na výzvu úřadu pokuta až 20 000 korun. U podnikající fyzické osoby a právnické osoby uvádí sdělení Ministerstva životního prostředí z listopadu 2025 horní hranici až 100 000 korun. Starší odborné texty, včetně přehledu serveru TZB-info, uvádějí u podnikatelů 50 000 korun; rozhodující je aktuální údaj ministerstva.
Samotná kontrola vyjde podle nabídek servisních firem řádově na jednotky tisíc korun, tedy zlomek horní sazby pokuty. Zkontrolovaný kotel navíc obvykle spálí méně paliva, což začíná hrát větší roli, než bývalo zvykem. Domácnosti čeká od roku 2027 nový systém emisních povolenek ETS2, který má zdražit topení i pohonné hmoty, a Češi už dnes podle polské analýzy platí za emisní povolenky nejvíc v celé Evropské unii.
Tlak na majitele lokálních topenišť poroste i jinudy: odklon od uhlí se promítá do cen stavebních materiálů a část domácností přechází k soustavám, jejichž historii popisuje text o tom, jak vzniklo dálkové vytápění a proč změnilo tvář měst. Kdo zůstává u vlastního kotle, má o důvod víc mít papíry v pořádku před prvními mrazy.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: mzp.gov.cz, www.tzb-info.cz
