Zimní období začíná 1. listopadu a končí 31. března. Kdo v té době upadne na neuklizeném chodníku, může požadovat náhradu škody po vlastníkovi chodníku, obvykle po obci. Většina textů na internetu se ale zastaví u obecného pravidla a přehlédne to podstatné: konkrétní lhůty, do kdy se má uklidit, nestanoví ani zákon, ani prováděcí vyhláška. Určuje je nařízení každého města zvlášť – a mezi městy jsou rozdíly.
Kdy jde o závadu ve schůdnosti
Klíčová definice je v § 26 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Závadou ve schůdnosti se rozumí taková změna ve schůdnosti, kterou nemůže chodec předvídat. Právě slovo „předvídat“ bylo dlouho tím, oč se spory lámaly: soudy vykládaly, že v zimě musí chodec led očekávat, a nároky zamítaly.
To se změnilo nálezem Ústavního soudu z 12. dubna 2016, který označil takto úzký výklad za ústavně nekonformní. Judikatura se od té doby posunula a samotný fakt, že je zima, dnes obci nestačí jako obrana.
Kdo nese odpovědnost
Podle § 27 odst. 3 téhož zákona nahradí vlastník chodníku škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností závadu odstranit nebo na ni upozornit. Důkazní břemeno tedy leží na vlastníkovi, nikoli na zraněném. V praxi to znamená, že obec musí doložit, kdy vyjela technika, jaké byly podmínky a proč konkrétní úsek nestihla.
Pozor na jiný odstavec téhož paragrafu. Podle § 27 odst. 1 nemají uživatelé nárok na náhradu škody, která vznikla ze stavebního nebo dopravně technického stavu komunikace. Rozbitý chodník tedy spadá do jiné kategorie než chodník zledovatělý – a nároky se posuzují odlišně.
Lhůty si určuje každé město samo
Tady je jádro věci. Podle § 27 odst. 7 zákona obec nařízením vymezí rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti, a může dokonce vymezit úseky, kde se schůdnost vůbec nezajišťuje. Vyhláška č. 104/1997 Sb. sice ve svém § 46 lhůty obsahuje, ale ty se týkají sjízdnosti místních komunikací, tedy silnic, nikoli chodníků.
Rozdíl mezi městy je vidět na dvou konkrétních příkladech. Litoměřice mají v nařízení rady města č. 6/2022 stanoveno, že chodníky prvního pořadí se ošetří do čtyř hodin, druhého do dvanácti a třetího nejpozději do osmačtyřiceti hodin, přičemž první výjezd má nastat do třiceti minut od zjištění závady. Hradec Králové má první pořadí do šesti hodin, druhé do dvanácti a třetí do osmačtyřiceti. Kdo tedy chce vědět, jestli jeho město pochybilo, musí sáhnout po místním nařízení, ne po zákoně.
Co dělat bezprostředně po pádu
Praktická část rozhoduje o tom, zda se nárok podaří uplatnit. Místo je vhodné vyfotit včetně okolí, aby bylo poznat, že úsek nebyl ošetřený, a poznamenat si přesný čas. Užiteční jsou svědci, klidně kolemjdoucí, jejichž kontakt si vezmete. Zranění patří k lékaři, i když se zdá drobné – lékařská zpráva z téhož dne je později hlavním důkazem, že úraz vznikl právě tam a tehdy.
Nárok se uplatňuje písemně u vlastníka chodníku, tedy typicky u obce nebo města, případně u technických služeb, které správu vykonávají. V dopise se popisuje místo, čas, okolnosti, výše škody a přikládají se doklady. Obce mívají pojištění odpovědnosti, takže věc často řeší jejich pojišťovna. Pokud se strany nedohodnou, zbývá soud.
Zimní pravidla mají obecně tu vlastnost, že se neřídí kalendářem, ale skutečným stavem. Stejná logika platí pro zimní pneumatiky, kde nerozhoduje datum, ale stav vozovky. A obdobně jako u chodníků platí i jinde, že klíčové detaily bývají v obecním nařízení – ukazuje to třeba postup obcí při stížnostech na souseda, který pálí odpad v kotli. Odpovědnost provozovatele za to, co lidem poskytuje, se ostatně řešila i letos u olova ve vodě z vodojemu Odolena Voda.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: www.mesec.cz, www.epravo.cz
