Emisní povolenky ETS2 mají začít platit od roku 2027 a poprvé se dotknou i vytápění domácností a pohonných hmot. Česká národní banka teď k tomu přidala konkrétní čísla: počítá s cenou povolenky okolo 57 eur za tunu CO2 na začátku roku 2027 a prvotní dopad na inflaci v prognóze používá ve výši 0,4 procentního bodu, druhotný dalších 0,2 bodu. Bez kompenzačních opatření a při ceně 57 eur by ale prvotní dopad mohl být až 0,9 procentního bodu.
Co 0,4 procentního bodu znamená pro jednu domácnost
Procentní body samy o sobě nic neříkají, takže si to přeložme. Následující výpočet je naše ilustrace, nikoli číslo ČNB: domácnost, která měsíčně utratí 30 tisíc korun, by při dodatečné inflaci 0,4 procentního bodu zaplatila navíc přibližně 120 korun měsíčně, tedy okolo 1 400 korun za rok. Při scénáři 0,9 procentního bodu by to bylo asi 270 korun měsíčně.
Rozložení ale nebude rovnoměrné. Kdo topí plynem a hodně jezdí autem, pocítí to výrazně víc než domácnost v panelovém domě s centrálním zásobováním teplem, která auto nemá. Průměr proto v tomhle případě říká o konkrétní peněžence méně než obvykle.
ČNB v citovaném materiálu neuvádí přepočty na korunu za litr ani na korunu za kubík plynu, takže žádné takové číslo nelze připisovat centrální bance.
Kdy se to objeví na záloze za plyn
Tady je podstatné, kdo povolenky vlastně odevzdává. Nejsou to domácnosti ani provozovatelé kotlů, ale dodavatelé paliv – tedy firmy, které plyn, uhlí nebo pohonné hmoty uvádějí na trh. Náklad se proto neobjeví jako samostatná položka na vyúčtování, ale je zabudovaný v ceně paliva.
Praktický důsledek: u plynu se změna projeví až ve chvíli, kdy dodavatel vydá nový cenový ceník, obvykle k začátku roku, a domácnost na to reaguje úpravou zálohy. U pohonných hmot se to promítne do ceny u pumpy rychleji, protože ta se mění průběžně. Kdo si chce zálohu srovnat s reálnou spotřebou, může to udělat kdykoli – a hodí se to zejména u domácností, které mění zdroj vytápění. Související povinnosti jsme popsali u revizí kotlů na pevná paliva a u toho, kdy se podle vyhlášky musí začít topit.
Za jakých podmínek se start odloží na rok 2028
Odklad není politické rozhodnutí, ale automatická pojistka vázaná na ceny energií. Podle ČNB by se start přesunul z roku 2027 na 2028 jen za mimořádných podmínek: cena plynu na burze TTF by musela být vyšší než přibližně 107 eur za megawatthodinu, nebo cena ropy Brent vyšší než asi 160 dolarů za barel.
Jak daleko od téhle hranice trh je, se dá odhadnout z letošních čísel. V polovině září se velkoobchodní cena plynu dostala nad 84 eur za megawatthodinu, tedy nejvýš od konce roku 2022, a přesto zůstala citelně pod hranicí 107 eur – podrobnosti jsme popsali v textu o tom, že v Česku podle ministra průmyslu začala další energetická krize. Cena ropy Brent tehdy přesáhla 107 dolarů za barel, i tam je tedy k hranici 160 dolarů ještě velká vzdálenost.
Samostatným mechanismem je cenový strop. Limitní úroveň je v zákonné konstrukci nastavená na 45 eur za tunu CO2 v cenách roku 2020, a právě proto se s inflací posouvá na zmíněných přibližně 57 eur v roce 2027. Když průměrná cena povolenky 45 eur v cenách roku 2020 překročí, do oběhu se s určitým zpožděním uvolní další povolenky, aby se zamezilo nadměrnému růstu ceny. Není to tedy tvrdý strop, ale tlumič.
Na co všechno se ETS2 vztahuje
Nový systém zahrnuje silniční dopravu, vytápění budov a produkci malých energetických a průmyslových podniků. Podle ČNB by se tím obchodování s emisemi rozšířilo na až 85 procent emisí skleníkových plynů. Zásadní rozdíl proti dosavadnímu systému je právě v tom, že se poprvé týká konečné spotřeby domácností, ne jen velkých průmyslových provozů a energetiky.
Základní vysvětlení celého mechanismu jsme přinesli už dřív – pokud vám chybí kontext, hodí se projít text o tom, co je systém ETS2 a proč zdraží topení i benzin, případně starší analýzu o cenové nejistotě, kterou ETS II přináší. Nové v aktuální zprávě je právě to, že ČNB dopad poprvé vyčíslila v procentních bodech inflace.
Kompenzace: klíč k rozdílu mezi 0,4 a 0,9
Rozdíl mezi mírnějším a ostřejším scénářem stojí na kompenzačních opatřeních. Část výnosů z povolenek jde do Sociálního klimatického fondu, ze kterého mají členské státy tlumit dopad na zranitelné domácnosti – samy k tomu ale musí přispět nejméně 25 procent z vlastních zdrojů. Česko svůj plán podle ČNB připravuje a čeká na schválení Evropskou komisí.
Pro měnovou politiku platí ještě jedna věc, která se často pletla. ČNB reaguje pouze na druhotný dopad, tedy na to, jak se zdražení přelije do dalších cen a mezd, ne na samotné jednorázové zdražení paliv. Zvýšení sazeb kvůli povolenkám samotným tedy ze zprávy vyvozovat nelze.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: www.cnb.cz
