V hromadných ubytovacích zařízeních se v Česku ve druhém čtvrtletí 2026 ubytovalo 6,4 milionu hostů a strávili tu 15,1 milionu nocí. Příjezdů přibylo o 0,5 procenta a přenocování o 0,3 procenta, cestovní ruch v Česku tedy prakticky stagnuje. Ten průměr ale zakrývá dvě věci, které stojí za pozornost: Karlovarský kraj přišel o 4,3 procenta hostů a Pardubický kraj o 1,6 procenta, přitom právě v Pardubickém kraji lidé strávili nejvíc nocí za patnáct let.
Méně příjezdů, víc nocí. Jak to jde dohromady
Tohle je nejpodstatnější zjištění celé statistiky a zpravodajství ho většinou přeskočí. V Pardubickém kraji přijelo 157,6 tisíce hostů, o 2,6 tisíce méně než loni, ale přenocování bylo 379,3 tisíce, tedy o 4,5 tisíce víc. Lidé jezdí méně často a zůstávají déle.
Pro ubytovatele to znamená lepší obsazenost při nižším počtu rezervací a menší náklady na výměnu hostů. Pro návštěvníka z toho plyne praktická informace: kapacity jsou v takovém režimu blokované na delší úseky, takže víkendový pobyt na poslední chvíli se hledá obtížněji než dřív, i když celkově hostů ubylo.
Kam se turisté přesouvají
Praha zůstává bez konkurence s 2,2 milionu hostů a pěti miliony přenocování. Druhý je Jihomoravský kraj se 625 tisíci hosty, za ním Jihočeský s více než pětisettisíci. Rostly kraje Moravskoslezský, Královéhradecký a Liberecký, klesaly Karlovarský a Pardubický.
Domácích hostů bylo 3,5 milionu s 8,1 milionu nocí, což je o 0,9 procenta víc než loni. Zahraničních přijelo 2,9 milionu a strávili tu 7,1 milionu nocí, o 0,7 procenta víc. Nejsilnější skupinou zůstávají Němci se 650 tisíci hosty, jejich počet ale klesl o 0,6 procenta. Následuje Slovensko s 262 tisíci a Polsko s 255 tisíci.
Regionální pohled, který v přehledech chybí
V Pardubickém kraji je skladba návštěvníků výrazně jiná než v Praze. Cizinci tvoří jen 15,2 procenta hostů, což je druhý nejnižší podíl mezi kraji. Domácích hostů přijelo 133,7 tisíce, o 2,3 procenta méně, zahraničních 23,9 tisíce, o 2,6 procenta víc. Průměrný pobyt trvá 2,4 noci, u Čechů 2,5 a u cizinců 2,1 noci.
U zemí původu se čísla rozcházejí nejvíc. Hostů z Polska přijelo o 8,5 procenta víc, z Německa o 10,2 procenta méně a ze Slovenska o 5,9 procenta méně. Tyto tři země přitom tvoří 64,2 procenta všech zahraničních návštěvníků kraje, takže propad německé klientely není okrajová věc.
Co za tím může stát
Statistika důvody neuvádí, souvislosti se ale nabízejí. Hotely jako kategorie si vedly nejlépe, ubytovalo se v nich 4,5 milionu hostů, o 1,5 procenta víc. Roste tedy poptávka po dražším a stabilnějším ubytování, zatímco celkový počet příjezdů stagnuje. Dostupnost dopravy se přitom pro část cestujících zhoršuje, jak ukazuje třeba to, že Smartwings ruší část zimního programu z Prahy.
Chování českých turistů se zároveň nemění tak dramaticky, jak by se dalo čekat: podle průzkumů Češi dovolenou neruší, ale víc řeší bezpečnost a ceny. Na straně nabídky se připravuje i změna pravidel, protože stát znovu chystá systém eTurista a obce by mohly dostat pravomoc omezit krátkodobé ubytování.
Pro region platí ještě jedna souvislost: ekonomická situace domácností. Právě domácí hosté v kraji ubyli, a zároveň tu meziročně přibylo 1939 uchazečů o práci.
Údaje pocházejí z rychlé informace Českého statistického úřadu z 7. srpna 2026 a z navazující krajské analýzy. Zahrnují pouze hromadná ubytovací zařízení, tedy hotely, penziony, kempy a podobné provozy, nikoli soukromé pronájmy mimo evidenci.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: csu.gov.cz
