Důchodový účet skončil za prvních osm měsíců roku 2026 v přebytku asi 900 milionů korun. Příjmy z pojistného poprvé od roku 2019 převýšily celkové výdaje včetně nákladů na správu – a to v systému, který byl v roce 2023 ve deficitu téměř 73 miliard. Pro důchodce ani pro plátce pojistného z toho ale bezprostředně nic neplyne, a právě to je na celém čísle nejdůležitější.
Co „důchodový účet“ vlastně je
Důchodový účet není spořicí konto, na kterém by ležely peníze jednotlivých lidí. Je to účetní srovnání dvou toků: kolik stát za dané období vybere na pojistném na sociální zabezpečení určeném na důchody, a kolik ve stejném období na důchodech vyplatí. Systém funguje průběžně, takže pojistné dnešních zaměstnanců financuje dnešní důchody, nikoli budoucí důchod toho, kdo platí.
Z toho plyne důležitá věc: kladný ani záporný výsledek účtu nikomu nezvyšuje ani nesnižuje nárok. Výše důchodu se počítá z odpracovaných let a z výdělků, ne z aktuálního stavu účtu.
Devět set milionů proti sedmdesáti třem miliardám
Přebytek 900 milionů korun je proti velikosti celého systému drobná částka. Podstatná je změna trendu: v roce 2023 skončil účet v deficitu téměř 73 miliard korun, letos je za osm měsíců v plusu. Do výsledku se navíc vešly i náklady na správu, což bývá jinak položka, kterou optimističtější výpočty vynechávají.
Jak k obratu došlo, se vysvětluje ze dvou stran. Na příjmové straně pomáhá růst nominálních mezd, protože pojistné se odvádí procentem z výdělku, a rostoucí objem vyplacených mezd zvyšuje výnos i bez změny sazby. Na výdajové straně přestala působit mimořádná valorizace, která v inflačních letech 2022 a 2023 zvedala důchody mnohem rychleji než obvykle.
Proč se to nepromítne do výplaty
Zvýšení důchodů, o kterém se nyní mluví – průměrně o 300 korun a jednorázový příspěvek 2000 korun – s letošním přebytkem nesouvisí. Valorizace se řídí zákonným vzorcem podle inflace a růstu reálných mezd, ne tím, jak účet zrovna vypadá. Podrobný rozpis je v textu o tom, jak je valorizace důchodů na rok 2027 složená a proč většinu zvýšení tvoří pevná částka pro všechny stejná.
Praktický důsledek pro člověka je tedy nulový. Co se naopak vyplatí udělat, je zkontrolovat si vlastní evidenci – od toho se totiž budoucí důchod odvíjí skutečně. Výpis dob pojištění od roku 1986 lze stáhnout zdarma z ePortálu ČSSZ a chybějící období se řeší tím dřív, čím dřív se objeví.
Jak dlouho přebytek vydrží
Osmiměsíční výsledek není roční. V důchodovém účtu se výdaje během roku nerozdělují rovnoměrně, protože valorizace přichází k lednu a příjmy z pojistného se mění s vývojem zaměstnanosti. Roční číslo tedy může vypadat jinak.
Dlouhodobě je situace jasnější a nepříznivější. Rozhoduje poměr počtu plátců k počtu příjemců, a ten se zhoršuje. Porodnost v Česku klesla v prvním pololetí 2026 o dalších pět procent, což je faktor, který se v důchodovém systému projeví s odstupem desítek let, ale projeví se spolehlivě. Silné ročníky ze sedmdesátých let navíc do důchodu vstupují v příštích letech, takže výdaje porostou rychleji než příjmy.
Co z toho plyne pro rozpočet
Pro státní rozpočet znamená kladný důchodový účet, že se na důchody nemusí posílat peníze z jiných daní, tedy že chybí méně tam, odkud se dřív deficit dorovnával. Vzhledem k velikosti přebytku ale jde o změnu spíš symbolickou. Právě proto se v současné rozpočtové debatě, která stojí i za hlasováním o nedůvěře vládě a rozpočtem na rok 2027, mluví o zdrojích jinde, ne o tom, že by důchodový systém peníze přinášel.
Pro čtenáře zůstává jedna praktická informace. Údaj o přebytku je zpráva o stavu veřejných financí, nikoli signál, že se chystá mimořádné zvýšení důchodů. Kdo takové zprávy sleduje kvůli vlastní výplatě, má se dívat na valorizační vyhlášku, ne na saldo účtu.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz
