Manipulační poplatek 2 eura za položku má Evropská unie začít vybírat od 1. listopadu 2026 u všech dovážených e-shopových zásilek – a na rozdíl od červencového cla tři eura tentokrát bez ohledu na hodnotu, tedy i u balíků dražších než 150 eur. Klíčové je slovo položka, ne zásilka: tři různé věci v jednom balíku znamenají tři platby, tři stejné kusy jedné věci jen jednu. Většina přehledů to plete, a právě na tom se rozhodne, kolik zaplatíte.
Dvě platby, které se snadno zamění
Od 1. července 2026 už platí clo tři eura za položku. Vztahuje se na zásilky, jejichž hodnota nepřesahuje 150 eur, a souvisí se zrušením bezcelního limitu právě na této hranici. Kdo objednal balík dražší, tuto platbu neplatil.
Nový manipulační poplatek dvě eura za položku je od té platby oddělený a žádnou hodnotovou hranici nemá. Vybírat ho budou celní správy členských států Evropské unie a právním základem je delegovaný akt nového celního kodexu EU. Rozdíl mezi oběma platbami je tedy jednoduchý: clo je zaměřené na nízkou hodnotu, poplatek na samotné administrativní zpracování, které je stejné u balíku za deset i za pět set eur.
Kolik zaplatíte za tříkusovou objednávku
Tady se vyplatí počítat na modelech. Objednávka do 150 eur obsahující tři různé věci znamená tři položky: clo třikrát tři eura, tedy devět eur, plus poplatek třikrát dvě eura, tedy šest eur. Dohromady patnáct eur navíc k ceně zboží a dopravy.
Stejně drahá objednávka, ve které jsou tři stejné kusy jedné věci, je podle definice Celní správy jedna tarifní položka. Součet je tedy tři plus dvě, dohromady pět eur. Rozdíl mezi oběma objednávkami je deset eur, přičemž zboží stojí stejně.
A třetí model: objednávka nad 150 eur se třemi různými věcmi. Clo tři eura se neuplatní, zaplatí se jen poplatek třikrát dvě eura, tedy šest eur. Paradoxně tak dražší balík může na přirážkách vyjít levněji než levnější balík se stejným počtem položek.
Praktický závěr je jasný: čím pestřejší nákupní košík, tím víc přirážek. Kdo potřebuje víc kusů téže věci, doplatí méně než ten, kdo skládá balík z drobností od různých druhů zboží.
Co první vlna udělala s provozem
Čísla Celní správy ukazují, že clo z července nebylo kosmetické opatření. V červenci a srpnu 2026 přišlo do Česka 6,6 milionu položek proti 20,3 milionu ve stejných měsících roku 2025. To je propad o 67,5 procenta.
Kontext předchozího růstu je přitom prudký. Z Asie do Česka přišlo v roce 2023 tři miliony zásilek, v roce 2024 už 23 milionů a v roce 2025 přibližně 105 milionů, tedy pětatřicetinásobek za dva roky. Za samotné první pololetí 2026 se dovezlo stejných 105 milionů jako za celý předchozí rok. V celé Evropské unii stoupl objem z 2,3 miliardy položek v roce 2023 na téměř šest miliard v roce 2025.
Proč to Unie dělá
Vedle rozpočtového a konkurenčního motivu stojí za opatřením i zjištění o kvalitě zboží. V koordinované kontrole Evropské unie u více než 20 000 položek přes polovinu nesplnilo požadavky a z laboratorně testovaných produktů bylo 84 procent vyhodnoceno jako nebezpečné.
Pro spotřebitele je to podstatnější informace než samotná výše poplatku. Znamená, že u zboží z e-shopů mimo Unii je výrazně vyšší pravděpodobnost, že nesplňuje evropské bezpečnostní normy – a reklamace u prodejce mimo EU je v praxi obtížně vymahatelná. Obchodník se sídlem v Unii má povinnosti, které se dají uplatnit, a když reklamaci zamítne, existuje bezplatné mimosoudní řešení sporu u České obchodní inspekce.
Zatím to není definitivní
Jedna věc je nutná pro správné pochopení: delegovaný akt je v měsíční lhůtě pro námitky členských států a Evropského parlamentu. Datum i částku uvádí Celní správa přímo a obojí je citovatelné, ale o definitivně uzavřené věci zatím mluvit nelze. Pokud námitky uplatněny nebudou, poplatek začne platit 1. listopadu.
Co se dá udělat do té doby? Spojit objednávky u téhož obchodníka nemá smysl, protože se platí za položku, ne za balík. Smysl má naopak porovnat celkovou cenu včetně přirážek s nabídkou obchodníků se sídlem v Unii, u nichž se ani clo, ani poplatek neuplatní. A hlídat si, jakou cenu vám e-shop skutečně nabízí – personalizované ceny podle historie prohlížení jsou běžná praxe a nejsou samy o sobě zakázané.
Riziko u zásilek ze zahraničí není jen cenové. Ukázal to případ, kdy tisíce balíčků zůstaly zadržené v depu, i soudní spor o to, jestli smí řetězec posílat volně prodejné léky přes hranice. Na ceny dovozu se navíc chystají i domácí změny – v hledáčku vlády je zvýšení spotřební a rafinerské daně a zdanění dalších komodit.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: celnisprava.gov.cz
