Nezaměstnanost v Pardubickém kraji byla na konci srpna 2026 na 4,10 procenta, což je druhá nejnižší hodnota mezi kraji hned po Praze a výrazně pod celorepublikovým průměrem 5,05 procenta. To dobré číslo ale zakrývá druhou polovinu příběhu: za rok v kraji přibylo 1939 uchazečů o zaměstnání, tedy o 15,4 procenta, a to je rychleji než v celé republice. Kdo dnes hledá práci, narazí na velmi odlišné podmínky podle toho, ve kterém okrese žije.
Kde je práce nejhůř k sehnání
Rozdíl mezi okresy dělá bezmála procentní bod. Nejlépe je na Ústeckoorlicku, kde podíl nezaměstnaných dosahuje 3,65 procenta. Následuje Chrudim se 4,05 procenta a Pardubice se 4,24 procenta. Nejhůř je na Svitavsku se 4,47 procenta. Pro člověka, který zvažuje dojíždění nebo stěhování za prací, je to praktická informace: mezi Svitavskem a Ústeckoorlickem je z hlediska šance najít místo jiná situace, přitom jde o sousedící okresy jednoho kraje.
Druhý ukazatel, který o šancích vypovídá ještě víc než samotné procento, je počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. V Pardubickém kraji vychází 2,5 uchazeče na jedno místo, v celé České republice 3,8. Volných míst kraj podle Českého statistického úřadu nabízel 5815 při celkovém počtu 14 495 uchazečů.
Proč dobré číslo není dobrá zpráva
Tady je jádro věci. Krajský podíl nezaměstnaných je sice druhý nejnižší v zemi, ale meziroční přírůstek uchazečů 15,4 procenta převyšuje republikových 12,1 procenta. Kraj tedy startuje z dobré pozice, zhoršuje se však rychleji než okolí. Pokud by tempo pokračovalo, výhoda proti průměru se bude zmenšovat.
Na tom, kdo práci ztrácí, se zároveň ukazuje strukturální problém. Uchazeči starší padesáti let tvoří 37,9 procenta všech registrovaných, tedy víc než třetinu. To je skupina, které se hledá nejobtížněji a u níž nezaměstnanost bývá dlouhodobá. Souvisí to s trendem, na který upozorňují demografické propočty: Česku má po roce 2030 chybět téměř půl milionu pracovníků, zatímco dnes se starší uchazeči na trh práce vracejí těžko.
Muži a ženy, dva různé trhy
Rozdíl podle pohlaví je v kraji výrazný. U mužů je podíl nezaměstnaných 3,48 procenta, u žen 4,75 procenta. Rozdíl 1,27 procentního bodu je v praxi větší než celý rozptyl mezi nejlepším a nejhorším okresem. Dosažitelných uchazečů ve věku 15 až 64 let kraj registroval 13 788 z celkových 14 495.
Co si z čísel odnést
Pro zaměstnance to znamená, že vyjednávací pozice v kraji je zatím stále relativně dobrá: na jedno místo připadají dva a půl uchazeče, což je podstatně méně než republikový průměr. Souvisí to i s výdělky, protože v krajích s nižší nezaměstnaností bývá tlak na mzdy vyšší. Jak se kraje liší v odměňování, ukazují data o průměrné mzdě podle krajů, kde je mezi Prahou a Karlovarskem rozdíl bezmála 22 tisíc korun měsíčně.
Pro toho, kdo o místo přišel, je podstatná jiná věc: výše podpory v nezaměstnanosti se může měnit. O jejím snížení se vyjednávalo v souvislosti s rozpočtem na rok 2027, a kdo se registruje, měl by si aktuální podmínky ověřit přímo na úřadu práce. Od ledna se zároveň zvyšuje minimální mzda na 24 900 korun, což ovlivňuje i nejnižší nabídky na trhu.
Data zveřejnila krajská správa Českého statistického úřadu v Pardubicích a vztahují se ke 31. srpnu 2026. Jde o podíl nezaměstnaných osob, tedy ukazatel, který poměřuje dosažitelné uchazeče k obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let. Není totožný s obecnou mírou nezaměstnanosti podle metodiky výběrového šetření, a proto se čísla z různých zdrojů mohou lišit.
Původní text redakce i117.cz.
Zdroj: csu.gov.cz
