Baťa Dolní Němčí ukončí výrobu obuvi. Rozhodnutí se dotkne 92 zaměstnanců závodu, ve kterém se šije od roku 1970 a který ke skupině Baťa patří od roku 1992 – a který byl zároveň poslední továrnou firmy ve střední Evropě. Utlumování má být postupné, začne příští rok a proběhne v několika fázích. Pro lidi v provozu je teď nejpodstatnější otázka, na co mají při rušení pracovních míst nárok a kdy to musí zaměstnavatel oznámit.
Na co mají zaměstnanci nárok
Při výpovědi z důvodu rušení nebo přemístění zaměstnavatele, případně nadbytečnosti, patří zaměstnanci odstupné. Zákoník práce ho odstupňovává podle doby, po kterou u firmy pracoval: kdo tam byl méně než rok, má nárok na jeden průměrný měsíční výdělek, při jednom až dvou letech na dva a nad dva roky na tři průměrné měsíční výdělky. Zaměstnavatel se s odbory může dohodnout na vyšším odstupném, méně dát nesmí.
K odstupnému se přidává výpovědní doba, která je nejméně dva měsíce a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Po celou tu dobu patří zaměstnanci plat, i když už se v provozu nešije.
Firma podle svého vyjádření připravila program podpory zaměřený na další uplatnění lidí, kteří o práci přijdou. Jeho podobu ale nezveřejnila, takže zatím není jasné, jestli jde o rekvalifikace, nabídku míst v jiných částech firmy, nebo jen o pomoc s hledáním práce.
Kdy jde o hromadné propouštění
Tady je podstatné právě to postupné utlumování. Hromadným propouštěním se podle zákoníku práce rozumí rozvázání pracovního poměru s určitým počtem zaměstnanců v období třiceti kalendářních dnů – u zaměstnavatele s více než sto zaměstnanci jde o nejméně třicet lidí. Zaměstnavatel pak musí věc předem projednat s odbory a písemně informovat úřad práce a pracovní poměr může skončit nejdřív třicet dní po tomto oznámení.
Pokud firma propouštění rozloží do několika fází tak, že v žádném třicetidenním okně nepřekročí zákonný počet, režim hromadného propouštění se nemusí uplatnit. Na odstupné to nemá vliv, na časový průběh a informační povinnosti ano. Jak přesně budou fáze rozvržené, Baťa neuvedl.
Proč se závod zavírá
Vedení uvádí, že provoz v závodě není rentabilní a že struktura závodu neodpovídá současné poptávce na trhu. Člen vedení Andrea Montagnoli mluví o velmi obtížném rozhodnutí. Loni se v Dolním Němčí vyrobilo přibližně 150 tisíc párů obuvi – na poměry globálního obuvnického průmyslu jde o malou sérii, u které se výrobní náklady na pár drží vysoko.
Jde o stejný mechanismus, jaký v posledních dekádách odnesla většina české lehké výroby: vysoký podíl ruční práce, malé objemy a konkurence asijských dodavatelů. Podobně definitivní tečka za tradičním průmyslem se hraje i na Ostravsku, kde stát řízeně zatápí uhelné šachty.
Co z Baťi v Česku zůstane
Značka z trhu nemizí. Baťa v Česku zůstává prostřednictvím maloobchodní sítě, prodejny se nezavírají a obuv se bude dovážet z jiných výrobních zemí. Končí tedy tuzemská výroba, ne obchodní činnost. Kdo si chce připomenout, jak se z jedné zlínské ševcovské dílny stalo globální impérium, najde to v našem přehledu celé historie značky Baťa.
Pro region jde o citelnou ztrátu, Dolní Němčí má necelé tři tisíce obyvatel a závod tam byl víc než půl století jedním z hlavních zaměstnavatelů. Souběžně se přitom na celostátní úrovni řeší chystané změny v podpoře v nezaměstnanosti, které by se propuštěných lidí mohly přímo dotknout.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz
