Dluh sektoru vládních institucí vzrostl ke konci června 2026 na 3 842,4 miliardy korun, zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu ale kleslo ze 44,1 na 43,8 procenta. Obě čísla platí současně: dluh se měří v korunách, zadlužení jako podíl na výkonu ekonomiky, a ta rostla rychleji než dluh. Na jednoho obyvatele vychází z vládního dluhu zhruba 352 tisíc korun. Státní dluh na obyvatele, který vykazuje Ministerstvo financí, je nižší, asi 342 tisíc korun.
Kolik to je na hlavu
Český statistický úřad zveřejnil 1. října data za druhé čtvrtletí 2026. Dluh vládních institucí dosáhl 3 842,4 miliardy korun, mezičtvrtletně o 14,9 miliardy a meziročně o 215,1 miliardy víc.
Přepočet na obyvatele je prostý podíl. K 30. červnu 2026 žilo v Česku podle předběžných údajů ČSÚ 10,904 milionu lidí, tedy číslo, které se objevilo i ve statistice porodnosti za první pololetí 2026. Na každého obyvatele tak připadá 352 384 korun, meziroční přírůstek dluhu znamená necelých 20 tisíc korun na hlavu.
Jde o účetní ukazatel, ne o částku, kterou by někdo po lidech vymáhal. Dluh splácí stát z daní a dalších příjmů rozpočtu.
Proč dluh roste a zadlužení klesá
Zadlužení v procentech HDP je zlomek. V čitateli je dluh v korunách, ve jmenovateli roční výkon ekonomiky. Když jmenovatel roste rychleji než čitatel, podíl klesne, i když dluh přibývá.
Přesně to se stalo mezi prvním a druhým čtvrtletím 2026. Na růstu jmenovatele se podílí i zdražování, nominální HDP totiž zahrnuje cenovou úroveň. Vyšší inflace proto dlužníkovi ulevuje, zatímco pro domácnosti platí opak, jak ukázala i statistika inflace za srpen 2026. Meziročně zadlužení mírně stouplo, ze 43,7 na 43,8 procenta HDP.
Vládní dluh a státní dluh jsou dvě různá čísla
Dluh vládních institucí ve výši 3 842,4 miliardy korun sleduje ČSÚ podle evropské metodiky ESA 2010. Zahrnuje nejen stát, ale i kraje, obce, zdravotní pojišťovny a další instituce sektoru, aby byl srovnatelný napříč Evropskou unií.
Státní dluh, který vykazuje Ministerstvo financí, je užší. K 30. červnu 2026 činil 3 726,8 miliardy korun a za první pololetí vzrostl o 49,2 miliardy. Rozdíl mezi oběma čísly je zhruba 116 miliard. Jde o dluh samotného státu, tedy především vydaných státních dluhopisů, mezi které patří i spořicí papíry pro veřejnost, jako byl tříměsíční Flexi Bond s výnosem 3,75 procenta.
Hospodaření sektoru skončilo ve druhém čtvrtletí schodkem 33,3 miliardy korun, tedy 1,5 procenta HDP, meziročně o 42,6 miliardy horším. Ústřední vláda měla schodek 107,1 miliardy, místní instituce přebytek 60,7 miliardy a fondy sociálního zabezpečení 13,1 miliardy. Příjmy sektoru vzrostly o 4,8 procenta, výdaje o 9,5 procenta. Dílčí zlepšení hlásí důchodový účet, který je poprvé od roku 2019 v přebytku.
Co dluh stojí a kde je maastrichtská hranice
Z dluhu se platí úroky. Čisté výdaje na obsluhu státního dluhu dosáhly za první pololetí 2026 celkem 50,7 miliardy korun, za leden až červenec 55,6 miliardy, meziročně o 2,9 miliardy více. Za celý rok počítá Ministerstvo financí se 110 miliardami proti loňským 98,1 miliardy. Tyto peníze z rozpočtu odcházejí bez ohledu na to, co se za ně pořídí, a patří k důvodům debaty o zvyšování daní a hledání nových příjmů.
Maastrichtské kritérium stanoví hranici 60 procent HDP a je jednou z podmínek pro přijetí eura. Česko je s 43,8 procenta zhruba šestnáct procentních bodů pod ní. Kdy je dluh udržitelný, ale kritérium samo neurčuje. Rozhoduje spíš tempo růstu dluhu, úroková sazba a výkon ekonomiky.
Srovnání s Evropskou unií
Podle Eurostatu dosáhlo zadlužení Evropské unie na konci prvního čtvrtletí 2026 celkem 82,9 procenta HDP, v eurozóně 88,9 procenta. Česko s tehdejšími 44,1 procenta patřilo mezi méně zadlužené členy. Nejnižší poměr mělo Estonsko s 25,2 procenta, nejvyšší Řecko se 143,5 procenta, Itálie se 138,9 a Francie se 117,6 procenta HDP.
Samotné číslo 3 842 miliard mnoho neřekne, dokud ho čtenář nedá do poměru k ekonomice, k počtu obyvatel nebo k ročním úrokům.
Zdroj: csu.gov.cz, mf.gov.cz, ec.europa.eu
