Stěhování z nájmu do jiného nájmu vyjde ve středním případě na asi 50 tisíc korun, u většího rodinného bytu na 75 tisíc a v Praze až na 100 tisíc. Největší jednorázovou položkou je kauce, jejíž medián se podle dat UlovDomov blíží 30 tisícům korun. Průměrná doba setrvání v jednom nájmu se přitom zkrátila na 52 měsíců z maxima 56 měsíců na jaře 2026, lidé se tedy stěhují častěji.
Kolik musíte mít našetřeno, než se odstěhujete
Praktická odpověď začíná u čtyř položek, které přijdou na jednu hromadu. Je to předplacený první nájem v novém bytě, kauce, zaplacení stěhovací služby a často také překryv dvou nájmů, kdy se platí staré i nové bydlení současně. Právě ten poslední bod lidé podceňují nejčastěji.
Výsledná částka se liší podle velikosti bytu a lokality. Pro běžný případ se pohybuje kolem 50 tisíc korun, u většího rodinného bytu je to zhruba 75 tisíc a v Praze se dostává až ke 100 tisícům. Kdo mění byt po čtyřech a půl letech, zaplatí dnes podle analýzy o 40 až 60 procent víc než dřív.
Medián kauce je 30 tisíc, v Praze 35 tisíc
Kauce je u stěhování nejtěžší položka, protože ji nájemník musí složit najednou a dostane ji zpět až po ukončení smlouvy. Medián se podle UlovDomov pohybuje těsně pod 30 tisíci korunami, v Praze je to 35 tisíc, v Brně 27 tisíc a mimo velká města 21 500 korun. V přepočtu na nájem jde o přibližně 1,35násobek měsíční platby.
Zákonný strop je přitom vyšší. Občanský zákoník umožňuje vyžadovat jistotu až do výše trojnásobku měsíčního nájemného. Medián tedy ukazuje, že většina majitelů tohoto maxima nevyužívá, ale nájemník, který na byt narazí v Praze a majitel si řekne tři nájmy, se může dostat na výrazně vyšší částku.
Nejrychleji kauce rostou ve středních Čechách, v jižních Čechách a v Libereckém kraji. Naopak bez výraznější změny proti srpnu zůstaly Praha, Plzeňský, Ústecký, Olomoucký a Zlínský kraj. Rozdíly kopírují to, co platí i pro ceny vlastního bydlení, kde rodiny kvůli cenám v Praze míří za hranice města.
Proč se lidé stěhují častěji
Zkrácení doby v jednom nájmu z 56 na 52 měsíců není dramatické, ale ukazuje obrat trendu. Na jaře 2026 lidé v bytech setrvávali nejdéle za poslední roky, protože stěhování bylo drahé a nové bydlení chybělo. Pokles o čtyři měsíce znamená, že se pohyb na trhu znovu rozjel.
Souvisí to i s cenou vlastního bydlení. Dokud zůstává průměrná sazba nových hypoték na pěti procentech, zůstává část domácností v nájmu déle, než plánovala, a mezi nájmy jen přechází. Sama dostupnost bydlení je přitom dlouhodobé téma s nejasným řešením.
Na co si při stěhování dát pozor
Tři věci šetří nejvíc peněz. První je protokol o stavu bytu při nastěhování i při odchodu, protože bez něj se o kauci vede spor. Druhá je výpovědní lhůta: kdo ji neohlídá, platí dva nájmy delší dobu, než musí. Třetí je termín, protože stěhovací služby bývají na podzim a v letních měsících dražší a hůř dostupné.
Pro domácnosti s nižšími příjmy stojí za zvážení i příspěvek na bydlení. Stát na něm ve špičce vyplatil víc než 20 miliard korun ročně a od října se počítá v rámci sloučené dávky, u níž se normativy na bydlení nově nastavují podle jednotlivých okresů.
Údaje pocházejí z analýzy podzimního stěhovacího období, kterou 30. září zveřejnily Seznam Zprávy s odvoláním na data realitní platformy UlovDomov.
Zdroj: seznamzpravy.cz
