Laboratoř Eurofins proměřila deset výrobků – pět párů, kde vedle sebe stála „proteinová“ a běžná verze téhož produktu. Výsledky jsou velmi nerovnoměrné: krůtí šunka Pikok měla v proteinové variantě 22,5 gramu bílkovin na 100 gramů proti 21 gramům u běžné, tedy rozdíl jen 1,5 gramu. Sýr Madeland naopak vyskočil z 25,7 na 35,4 gramu bílkovin a zároveň spadl z 26 na 11 gramů tuku. Pro zákazníka u regálu je ale nejpoužitelnější jedna věc: jak si sám spočítat, kolik ho stojí jeden gram bílkoviny.
Co test změřil
Testovalo se deset produktů, vždy ve dvojici proteinová a běžná verze téže potraviny: sýr Madeland, müsli Emco, mléko Olma, krůtí šunka Pikok a mléčné nápoje Müllermilch. Rozbory provedla laboratoř Eurofins.
Nejmenší rozdíl vyšel u krůtí šunky Pikok: 22,5 gramu bílkovin na 100 gramů v proteinové variantě proti 21 gramům u běžné. Jeden a půl gramu na sto gramů je přitom množství, které v denním příjmu nepoznáte – kdo sní stogramovou porci šunky, získá navíc bílkovinu odpovídající přibližně čtvrtině jednoho vejce.
Opačným případem je sýr Madeland. Bílkoviny vzrostly z 25,7 na 35,4 gramu na 100 gramů, tedy o 9,7 gramu, a současně klesl tuk z 26 na 11 gramů. Ceny obou variant se přitom liší jen o dvě koruny na sto gramů – jde o 42,90 a 44,90 korun.
U müsli je háček v cukru i v ceně
Proteinové müsli Emco obsahuje 19,6 gramu bílkovin na 100 gramů, což je téměř dvojnásobek běžné verze. Zároveň ale má 18,2 gramu cukru na stejné množství. A rozdíl v ceně je výrazný: 139 korun za 500 gramů proti přibližně 69 korunám za 750 gramů běžné varianty. Na stejnou hmotnost tedy proteinová verze vychází asi třikrát dráž.
Tady je dobré připomenout, že vyšší obsah bílkovin automaticky neznamená zdravější výrobek. Podobný princip jsme popisovali u ultrazpracovaných potravin, u nichž přehledová studie na 8,8 milionu dospělých našla vyšší riziko několika onemocnění – rozhoduje celkové složení, ne jedna položka v tabulce.
Co znamená „vysoký obsah bílkovin“ podle předpisů
Tohle test přímo neřeší, přitom je to podstatné: slovo „proteinový“ v názvu výrobku žádná norma neupravuje, ale výživová tvrzení ano. Podle evropského nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin smí být výrobek označen jako „zdroj bílkovin“ pouze tehdy, pokud bílkoviny dodávají nejméně 12 procent jeho energetické hodnoty. Tvrzení „vysoký obsah bílkovin“ je povoleno až od 20 procent energetické hodnoty.
Klíčové je, že se posuzuje podíl na energii, ne počet gramů. Výrobek s hodně tuku nebo cukru proto může mít slušné množství bílkovin v gramech, a přesto na tvrzení „vysoký obsah bílkovin“ nedosáhne – právě proto, že většinu energie dodává něco jiného. Obráceně platí, že potravina s nízkým obsahem tuku může hranici splnit i při nižším počtu gramů bílkovin.
Výpočet, který zvládnete u regálu
Nejspolehlivější vodítko je cena za gram bílkoviny. Spočítá se jednoduše: cenu balení vydělíte celkovým množstvím bílkovin v balení, tedy hmotností v gramech vynásobenou obsahem bílkovin na 100 gramů a dělenou stem.
U proteinového müsli Emco to vypadá takto: 500 gramů při 19,6 gramu bílkovin na 100 gramů dává 98 gramů bílkovin v balení. Cena 139 korun vydělená 98 gramy je 1,42 koruny za gram bílkoviny. Stejný postup použijete na cokoli – na tvaroh, na šunku i na mléko. Teprve pak uvidíte, zda příplatek za slovo „proteinový“ něco přináší, nebo zda stejné bílkoviny koupíte levněji v obyčejném výrobku.
Vyplatí se zároveň sledovat, jak se hýbou ceny základních potravin, od nichž se ty „proteinové“ odvozují – cena mléka je v českých obchodech nejnižší za celou dobu měření a rozdíly oproti zahraničí se zmenšily, jak jsme zjistili při srovnání nákupního koše v Česku a v Německu. A pokud vás zajímá, co všechno se dá o potravinách zjistit až v laboratoři, podobně jsme psali o obsahu arzenu v pěti druzích rýže.
Zdroj: www.novinky.cz, eur-lex.europa.eu
