Reklama
Reklama
A.G.E. Elements: Tělo se mění. Výživa by měla taky.
Čtvrtek, 8. října 2026, svátek má Věra, zítra Sára
Čtvrtek, 8. října 2026

Med v kontrole: nevyhovělo 21 ze 37 vzorků. Co hledat na etiketě

Facebook
Twitter
LinkedIn
Tři skleněné sklenice medu s dřevěnými naběračkami stojí na bílém talíři

Kontroly medu skončily v roce 2025 nelichotivě. Státní zemědělská a potravinářská inspekce odebrala 37 vzorků při 33 úředních kontrolách a 21 z nich neobstálo, tedy téměř 57 procent. Letos je zatím uzavřeno jen šest kontrol z dvanácti a nevyhovělo pět vzorků z nich. Čísla jsou z odpovědi inspekce na žádost o informace a ukazují i to, co se v medu konkrétně hledá a najde.

Co přesně vzorkům chybělo

Nejčastější závadou roku 2025 byl botanický původ, který neodpovídal označení na obalu. Takový nález měla inspekce u osmi vzorků. Konkrétně to znamená, že med prodávaný jako akátový nebo lipový obsahoval pylová zrna jiných rostlin, než uvádí etiketa.

Šest vzorků obsahovalo cizí amylázy, přesněji alfa-amylázu z plísně Aspergillus oryzae. To je enzym, který se do medu sám nedostane. Jeho přítomnost ukazuje na zásah do produktu. Dalších šest vzorků mělo příliš vysoký HMF, tedy hydroxymethylfurfural. Ten v medu roste při zahřívání a dlouhém skladování, takže vysoká hodnota znamená starý nebo přehřátý med. Třem vzorkům chyběla aktivita diastázy, což je další ukazatel toho, že med prošel teplem a přišel o přirozené enzymy.

Tři vzorky měly jiný geografický původ, než tvrdila etiketa, dva nesplnily limit vodivosti a dva neprošly senzorickým a mikroskopickým hodnocením. Jeden vzorek měl závadnou chuť a vůni, jeden neodpovídající původ sacharidů. A dva případy byly přímo podvodné: u jednoho vzorku byly na obalu falešné údaje, včetně neexistujícího IČO a neexistujícího výrobce, u druhého chyběly povinné údaje v češtině úplně.

Letos vedou vadné etikety

Od 1. ledna do 28. dubna 2026 odebrala inspekce 15 vzorků při 12 kontrolách, uzavřeno je ale jen šest kontrol. Pět nevyhovujících vzorků z nich pochází celých z inspektorátu v Brně. Tři případy se týkaly označování, z toho dvakrát šlo o falešné údaje o výrobci a jednou o chybějící povinné údaje. Dva vzorky neprošly kvůli obsahu HMF a aktivitě diastázy.

Skoro třetina kontrol vznikla z podnětu zákazníka

Devět z 33 kontrol v roce 2025 začalo na základě podnětu, tedy 27,27 procenta. Letos je to sedm z dvanácti, tedy 58,3 procenta. Samotných podnětů na med přišlo osm v roce 2025 a šest v roce 2026. Je to konkrétní odpověď na otázku, jestli má smysl inspekci něco hlásit: víc než čtvrtina a letos víc než polovina kontrol vznikla právě takhle.

Vzorky se přitom nerozdělují rovnoměrně. V roce 2025 jich nejvíc odebrali inspektoři v Praze (11) a Olomouci (10), nejméně v Táboře (1). Letos vede Brno s pěti vzorky.

Co si na etiketě ověřit

Z přehledu závad vyplývá docela praktický seznam. Na obalu musí být údaje v češtině, jméno a adresa výrobce nebo plnitele a jeho identifikační číslo. Když některý z nich chybí nebo vypadá podivně, je to varovný signál, protože právě na tomhle inspekce opakovaně nachází podvody. Dál je tu země původu: u směsí se často uvádí jen obecná formulace o původu v zemích Evropské unie a mimo ni, což o konkrétním medu nic neříká. A pokud etiketa tvrdí jednodruhový med, například akátový, je to tvrzení o botanickém původu, které se dá laboratorně ověřit a u osmi vzorků loni neobstálo.

Konkrétní nevyhovující šarže zveřejňuje inspekce v databázi Potraviny na pranýři, kde se dá hledat podle názvu výrobku i výrobce. Kdo má podezření, může podat podnět přímo inspekci, a jak je vidět z čísel, taková podání se opravdu vyšetřují.

Jedna věc, kterou čísla neříkají

Dokument neuvádí žádné uložené pokuty, takže z něj nejde zjistit, jak tvrdě inspekce nálezy postihla. Neuvádí ani celkový počet výrobců medu na trhu, protože ty SZPI neeviduje. Kontrolu samotné výroby má Státní veterinární správa. Vysoký podíl nevyhovujících vzorků tedy neznamená, že je závadný každý druhý med v regálu: inspekce vzorkuje podle hodnocení rizika a podnětů, takže míří tam, kde problém čeká.

Podobně adresné bývají i jiné kontroly potravin. Státní veterinární správa letos našla salmonelu u 23 z 93 vzorků dovezeného drůbežího masa, SZPI zjistila sildenafil ve dvou doplňcích stravy pro muže a u rýže se ukázalo, že namáčení sníží obsah arzenu o 79 procent už po pěti minutách. Vlastní rizika má i domácí zpracování, třeba zavařování hub, kde nálev musí mít pH nižší než 4,5.

Původní text redakce i117.cz.

Zdroj: www.szpi.gov.cz

Reklama
A.G.E. Elements: Tělo se mění. Výživa by měla taky.

Související články