Čtyři lidé, kterým Úřad práce přiznal nižší stupeň závislosti, než si podle svého stavu zasloužili, dovedli svůj spor až k soudu a uspěli. Dalších pět sporů Aliance pro individualizovanou podporu stále vede, dohromady je v nich dvanáct lidí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) slibuje „spravedlivější, individuálnější“ posuzování a změnu zákona v průběhu příštího roku. Pro pečující rodinu je ale podstatné, co se dá udělat teď: příspěvek na péči se přiznává podle bodového hodnocení, které se dá rozporovat, a odvolání má jasný postup.
Jak se stupeň závislosti určuje
Posudkový lékař hodnotí deset základních životních potřeb: mobilitu, orientaci, komunikaci, stravování, oblékání a obouvání, tělesnou hygienu, výkon fyziologické potřeby, péči o zdraví, osobní aktivity a péči o domácnost. Poslední z nich se u dětí do osmnácti let nehodnotí. Podle počtu potřeb, které člověk nezvládá, se určí jeden ze čtyř stupňů závislosti – lehká, středně těžká, těžká a úplná.
Zákon přitom neříká napevno, kolik potřeb musí člověk nezvládat, aby dostal konkrétní stupeň. Rozhoduje se případ od případu, a právě v tom je jádro sporů, které Aliance vede. Posudek u některých kritérií – typicky u komunikace – vyhodnotí schopnost jako zvládnutou, zatímco rodina i ošetřující lékař vidí opak.
Kolik příspěvek dělá
Rozdíl mezi stupni není kosmetický. U osob nad osmnáct let je to podle ministerstva práce a sociálních věcí 1 300 korun měsíčně v prvním stupni, 5 400 ve druhém, 14 800 ve třetím a 23 000 ve čtvrtém, pokud člověk využívá pobytovou službu, respektive 27 000 v ostatních případech. U dětí do osmnácti let platí vyšší částky už od začátku: 4 900, 8 200, 16 100 a opět 23 000 nebo 27 000 korun.
Posun o jeden stupeň tak může znamenat devět tisíc korun měsíčně, tedy víc než sto tisíc za rok. U osobní asistence, která se běžně platí ve stovkách korun za hodinu, jde o rozdíl v desítkách hodin pomoci měsíčně.
Co dělat, když posudek nesouhlasí se skutečností
Žádost se podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce podle místa trvalého pobytu. Proti rozhodnutí se podává odvolání k úřadu, který je vydal, a rozhoduje o něm ministerstvo práce a sociálních věcí. Teprve když neuspěje ani odvolání, přichází na řadu správní žaloba – a právě tuhle cestu dovedli do konce čtyři lidé z dvanácti, kteří se do sporů pustili.
Praktická rada, která se v rozhodnutích opakuje: do spisu patří co nejkonkrétnější popis každodenních situací od ošetřujícího lékaře i od pečujících, ne jen diagnóza. Posudek hodnotí zvládání potřeb, nikoliv název nemoci. S formulacemi odvolání pomáhají bezplatné občanské poradny, na které se lidé obracejí hlavně kvůli dluhům – dluhová tématika tvořila přes 32 tisíc dotazů za rok, sociální dávky ale řeší také.
Co se má změnit
Juchelka mluví o individuálnějším posuzování a o novele, která by měla přijít v průběhu příštího roku. Konkrétní podoba nového modelu zatím zveřejněná není. Změna bude narážet na kapacity úřadů: vláda zároveň chce od ledna zrušit desetinu pracovních míst na úřadech, a individuální posuzování je na práci náročnější než bodová tabulka.
Pro domácnosti, které péči zvládají z jednoho příjmu, je příspěvek na péči jen jednou položkou. Vedle něj existuje příspěvek na bydlení, který čerpá rekordní počet domácností, a u chronicky nemocných se vyplatí sledovat také ochranný limit doplatků na léky, od kterého přestáváte doplácet.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, www.mpsv.gov.cz
