Nobelova cena za chemii za rok 2026 patří Francouzovi Henri B. Kaganovi a Japonci Kenso Soaiovi. Švédská akademie věd ji ve středu 7. října udělila za výzkum nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze, tedy za to, čemu se zkráceně říká zrcadlová chemie. Zní to jako čistá teorie, ale jde o obor, na kterém stojí výroba léků. Jedna a tatáž molekula v dvou zrcadlových podobách může člověku pomoct, i ho zničit.
Levá a pravá ruka molekuly
Některé molekuly, třeba aminokyseliny, existují ve dvou variantách, které jsou zrcadlovým obrazem jedna druhé. Chovají se jako levá a pravá ruka: mají stejné části ve stejném pořadí, ale přeložit jednu na druhou nejde. Odborně se tomu říká chiralita.
Živé organismy přitom obsahují vždycky jen jednu z obou variant. Tenhle stav se jmenuje homochiralita a chemiky dlouho mátl. V laboratoři totiž reakce, která umí vyrobit oba zrcadlové tvary, vždycky vyráběla oba ve stejném množství. Příroda to nedělá. Nobelovský výbor uvedl, že práce obou laureátů ukazuje, jak mohla homochiralita vzniknout sama.
Contergan ukázal, co ten rozdíl dokáže
V šedesátých letech prodávala německá firma lék Contergan, sedativum pro těhotné ženy proti ranní nevolnosti. Hlavní účinnou látkou byl thalidomid, který se vyráběl ve dvou zrcadlových formách. Jedna z nich dětem těžce škodila. Během přibližně čtyř let prodeje se narodilo asi deset tisíc dětí s vážným poškozením končetin, polovina z nich v Německu. V Československu se lék oficiálně nepoužíval, přes železnou oponu si ho ale ženy obstaraly a poškozené děti se narodily i tady.
Tehdejší chemie problém odhalit nedokázala. O chiralitě se vědělo málo a na laboratorních zvířatech se účinek neprojevil. Dodnes platí, že u léku může mít žádaný efekt jen jedna zrcadlová forma molekuly, a výrobce proto musí umět vyrobit právě ji. To je důvod, proč je obor obou laureátů praktický, ne akademický. Mimochodem i u doplňků stravy jde o to, která látka v přípravku skutečně je: inspekce letos našla v přípravcích pro muže sildenafil, který tam být nesmí.
Co Kagan a Soai dokázali
Kagan přišel v roce 1986 s novým způsobem, jak chemické reakce ovlivnit tak, aby zrcadlové molekuly vznikaly cíleně. Soai v roce 1995 publikoval studii s prvním návrhem reakce, která mohla být homochirální, a v roce 2003 předvedl reakci, jejímž výsledkem byla pouze jedna ze dvou zrcadlových variant. Mimo živé organismy to podle ČT24 nikdo před ním nedokázal.
Užitečné, ale podle expertů i rizikové
Výzkum má i druhou stranu. Před dvěma roky skupina odborníků varovala, aby se technologie nepoužila k vytvoření takzvaného zrcadlového života, tedy organismů postavených ze zrcadlových molekul. Chování takových organismů v přírodě nikdo neumí předpovědět.
Kolik laureáti dostanou
Odměna je 12 milionů švédských korun na kategorii, v přepočtu asi 25,9 milionu korun, k tomu diplom a medaile. Loni cenu za chemii dostali Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi za metaloorganické sítě. Den před chemií, 6. října, získal cenu za fyziku belgický astrofyzik Francis Halzen za objev vysokoenergetických neutrin, cenu za medicínu dostala optogenetika. Následovat měly ceny za literaturu, za mír a za ekonomii.
Pokud vás zajímá, jak se podobné objevy dostanou od laboratoře k běžnému životu, stojí za přečtení i to, jak se na datech hodnotí vliv konzervantů E202 a E250 na krevní tlak, nebo čerstvá studie o tom, že Venuše měla nejspíš vlastní měsíc.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz
