Milan Hein, zakladatel pražského Divadla Ungelt, převzal na začátku října 2026 Cenu Thálie za šíření divadelního umění. Narodil se v roce 1946 v Hranicích a osmdesátku oslavil letos v srpnu. Scénu provozuje od roku 1995, letos k ní přidal Café Hein a provoz divadla dnes vede jeho životní partner Martin Šimek – Hein je emeritní principál. Odpověď na otázku, jak z jednoho sklepního prostoru vznikne divadlo se dvěma scénami, je u něj velmi konkrétní: přestal hrát.
Rada, která rozhodla
Heinovi doporučil opustit herectví a místo toho postavit divadlo Miloš Kopecký. Je to rada, která by se dnes v životopise čekala naopak – herec, kterému kolega řekne, ať s hraním skončí. Hein ji poslechl a v roce 1995 otevřel v Ungeltu kamennou scénu. Později k ní přibyla scéna letní, letos kavárna Café Hein.
Model Ungeltu je přitom jiný než u velkých divadel. Ungelt stojí na komorních inscenacích s malým počtem herců, často s hereckými jmény, která jinde dělají hlavní roli ve velké budově. V malém prostoru tak sedí divák padesát centimetrů od tváře, kterou zná z televize – a právě to je důvod, proč je o Ungelt dlouhodobě zájem, ačkoliv nemá ani velký soubor, ani velké jeviště.
Koho na jeviště přivedl
Hein má podíl na dvou nečekaných kariérních odbočkách. Pomohl prosadit Marka Ebena jako moderátora a Halinu Pawlowskou na jeviště. Obě jména dnes patří k tomu, co si publikum s českou kulturou spojuje samo od sebe; v době, kdy se o nich rozhodovalo, to zdaleka jasné nebylo.
Divadlo zůstalo rodinnou záležitostí i v širším smyslu. Heinova sestra Marta Skarlandtová byla televizní hlasatelkou. Provoz dnes řídí Martin Šimek, s nímž je Hein osmnáct let a deset let v registrovaném partnerství.
Co říká sám
„Je mi 80, vím, že jsem ve finiši, ale držím štafetu i za ně,“ uvedl Hein v rozhovoru pro Prima Ženy. Formulace „i za ně“ odkazuje na kolegy, kteří už nežijí – a shrnuje i to, proč se po osmdesátce nestahuje úplně: role emeritního principála znamená, že ředitelskou práci přebral někdo jiný, zatímco programová a společenská stránka na něm zůstává.
Divadlo mezi penězi a provozem
Pro soukromou scénu je financování jiná disciplína než pro velká zřizovaná divadla. Vláda právě schválila novou Státní kulturní politiku, a ministerstvo kultury má mít na rok 2027 devatenáct miliard korun, sám dokument ale žádné peníze nerozděluje a termíny pro většinu dotací na příští rok už propadly. Pro malou scénu to znamená, že rozhodující zůstává prodaný lístek.
V pražské divadelní nabídce je letos i jedna novinka z opačného pólu: Státní opera nastudovala svůj první muzikál v historii, Sweeney Todda s Adamem Plachetkou v titulní roli. Vedle takových projektů ukazuje Ungelt, že se dá přežít třicet let i bez velké budovy a bez velkého rozpočtu.
Zdroj: zeny.iprima.cz
