Patnáct let od první jízdy žlutých vlaků mezi Prahou a Ostravou uplyne právě o tomto víkendu. Majitel RegioJetu Radim Jančura k výročí uvedl číslo, které se v debatě o železnici bude ještě dlouho citovat: na lince R10 z Prahy přes Hradec Králové do Trutnova nabídl provoz za 70,40 koruny za vlakový kilometr, zatímco stát dnes za tutéž dopravu platí 246,80 koruny. Otázka pro cestujícího zní, jestli se tak velký rozdíl projeví i na ceně jízdenky.
Co znamená cena za vlakový kilometr
Vlakový kilometr je jednotka, ve které se soutěží takzvaná závazková doprava – tedy spoje, které by se komerčně nevyplatily a stát nebo kraj je proto objednává a doplácí na ně. Dopravce v tendru řekne, za kolik je ochoten ujet jeden kilometr s jedním vlakem, a rozdíl mezi touto cenou a tržbami z jízdenek doplácí veřejný rozpočet. Nižší nabídnutá cena tedy v první řadě znamená úsporu pro objednatele, nikoli automaticky levnější jízdenku.
To je klíčové rozlišení. Jízdné v závazkové dopravě stanovuje objednatel, typicky v rámci krajského integrovaného systému, a dopravce ho nemůže jednostranně měnit. Kdo dnes jezdí na Trutnovsku s krajským tarifem, bude s ním jezdit i po případné změně dopravce. Peníze ušetřené v tendru se mohou projevit jinak – víc spojů, nové soupravy, nebo prostě nižší výdaj kraje.
Kde se úspora může projevit
Jančura uvádí, že RegioJet má právě ve výrobě vlaky zhruba za dvacet miliard korun a chce modernizovat sto vagonů ročně. Práce se podle něj soustředí na interiéry, sedačky, klimatizaci, zásuvky a toalety, tedy přesně na věci, kterými cestující poměřuje kvalitu spoje. Firma také plánuje otvírat další čekárny po vzoru těch pražských a brněnských.
Na tom, co z tendru cestující reálně pocítí, tak záleží víc než na samotném čísle v nabídce. Rozhodující bývají smluvní parametry – kolik spojů denně, jaké vozy, jaká je sankce za zpoždění. Právě tady se láme, jestli levnější nabídka znamená modernizaci, nebo úsporu na úkor komfortu. Zkušenost z předchozích soutěží je smíšená a každý kraj si podmínky nastavuje sám.
Patnáct let na koleji
Jančura vyjel na české koleje v září 2011, kdy spojil Prahu s Ostravou. Otevřený přístup na trati Praha–Ostrava tehdy znamenal souběh tří dopravců a stlačil ceny na trase natolik, že se stala ukázkovým příkladem konkurence na železnici v Evropě. Zpětně je patrné, že největší efekt měla konkurence právě na komerčních linkách, kde dopravce sám nese riziko i výnos, zatímco v závazkové dopravě rozhoduje zadání objednatele.
Česká železnice přitom neřeší jen osobní dopravu. Nákladní dopravci dlouhodobě varují před poklesem přeprav a šéf ČD Cargo mluvil o tom, že železnice je barometrem stavu evropské ekonomiky. Historie oboru je ostatně sled skokových změn – od příběhu prvních rychlovlaků po konec legendárních motorových vozů řady 810, které dosluhují na lokálkách.
Pro cestujícího platí jednoduché pravidlo: sledovat ne cenu tendru, ale to, co objednatel do smlouvy napsal o počtu spojů a stáří vozů. A u městské dopravy stejně tak – petřínská lanovka po rekonstrukci zdražila na sto korun, i když se dopravce nezměnil.
Zdroj: www.ceskenoviny.cz
